Když britský premiér Keir Starmer nedávno vyjádřil podporu jaderné energetice a zmínil zprávu ekonoma Johna Fingletona, většina Britů si toho pravděpodobně ani nevšimla. Za nudným názvem se ale skrývá potenciálně největší deregulace za poslední desetiletí – a podle ekologů hrozba pro ohrožené druhy i obchodní vztahy s Evropskou unií.
Spojené království se po letech stagnace vrací k jádru. Vláda do něj investuje 30 miliard liber, včetně 14,2 miliardy do elektrárny Sizewell C, která má vytvořit až 10 tisíc pracovních míst. Cílem je do roku 2050 navýšit instalovaný výkon jaderných elektráren na 24 gigawattů – téměř čtyřnásobek současných 6,5 GW. Jádro má zajistit energetickou bezpečnost a pomoci splnit klimatické cíle. Jenže cesta k tomuto cíli může být dlážděna ekologickými ústupky.
Když rychlost trumfne ochranu přírody
John Fingleton dostal jasný úkol: najít způsob, jak stavět jaderné elektrárny rychleji a levněji. Británie je totiž nejdražším místem na světě pro výstavbu jádra. Fingleton přišel se 47 doporučeními, která mají proces urychlit. Jejich implementace by ale mohla vést k největšímu odklonu od evropských předpisů o ochraně přírody od brexitu.
V sázce je směrnice o stanovištích, kterou Británie pomáhala psát ještě jako člen EU a která chrání vzácné druhy a jejich domovy. Vláda by také mohla ztížit občanům a neziskovkám podávat soudní přezkumy proti infrastrukturním projektům. A Starmer dal najevo, že chce Fingletonova doporučení aplikovat „napříč celou ekonomikou“ – na železnicích, přehradách i dalších stavbách.
Ekologové bijí na poplach. Obávají se, že pod záminkou čisté energie projde široká deregulace životního prostředí. „Pokud při snižování emisí nechráníte ekosystémy, bitvu jste prohráli,“ varují ochránci přírody.
Příroda v ohrožení – a s ní i obchod
Británie má přitom s ochranou přírody velké problémy. Nedávné údaje ukazují, že počty druhů ve Spojeném království nadále klesají. Významná část savců a ptáků čelí ohrožení, populace divokých ptáků prudce padají. Čejka severní, kdysi běžný druh, se dostala na červený seznam nejohroženějších ptáků. Další oslabení ochrany by mohlo být fatální.
„Vláda přijala zjednodušený narativ, že přírodní regulace blokují rozvoj. To je prostě špatně,“ varuje Georgia Dent ze Somerset Wildlife Trust. „Příroda ve Spojeném království prudce upadá a vláda má právně závazné cíle pro její obnovu, které masivně nesplňuje.“
Starmer má ale problém. Sliboval ekonomický boom, místo toho čelí nejvyšším daním od druhé světové války a předpovědi růstu HDP jen 1,5 procenta ročně. Přinejmenším část viny nese brexit, který podle některých odhadů snížil růst o osm procent. Proto se Starmer snaží o „reset“ vztahů s EU a snížení obchodních bariér.
Právě tady ale hrozí kolize. Rušení částí směrnice o stanovištích by mohlo ohrozit vyjednávání o energetické dohodě s EU. Nová dohoda o volném obchodu obsahuje klauzule, které brání oběma stranám oslabovat environmentální právo. Vládní zdroje přiznávají, že jejich právní analýza varuje: implementace Fingletonovy zprávy by mohla dohodu ohrozit.
Zlatý věk, nebo zlatá klec?
Fingleton sám není žádný odpůrce přírody. V rozhovoru zdůrazňuje, že patřil mezi první zahradníky praktikující bezorebné hospodaření a že přírodu miluje. Věří, že jeho reformy mohou proces zjednodušit a zároveň uvolnit obrovské prostředky na obnovu přírody.
Možná má pravdu. Jenže jeho nápady se zatím přijímají s minimální debatou a téměř bez ekologického vstupu. Když poslanci, environmentální experti a Evropská unie prokouknou nudný název a přečtou si detaily, může Starmer čelit tvrdému boji.
Británie stojí na křižovatce. Výstavba Hinkley Point C, první jaderné elektrárny po více než třiceti letech, pokračuje – byť se zpožděním. Projekt Sizewell C získal definitivní schválení. Vláda hovoří o „novém zlatém věku“ jádra. Ale za jakou cenu? A co z toho nakonec zbude – energetická bezpečnost, nebo jen další kapitola o tom, jak rychlost porazila rozvahu?
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
