Evropská unie schválila mechanismus, který může navždy změnit pravidla hry v otázce zmrazených ruských aktiv. Brusel využil nouzový článek smlouvy, aby odstavil maďarské a slovenské veto stranou – a zároveň poslal Kremlu jasný vzkaz: peníze neuvidíte, dokud nezaplatíte za válku.
Nouzový stav jako politická zbraň
Velvyslanci členských zemí schválili právní mechanismus, který předává Evropské komisi mimořádné pravomoci. Ty jí umožní udržet 210 miliard eur v ruských státních aktivech trvale zmrazených – a to až do okamžiku, kdy Moskva ukončí válku proti Ukrajině a zaplatí reparace.
Klíčem k celé operaci je článek 122 Smlouvy o fungování EU. Tento nouzový paragraf umožňuje rozhodování kvalifikovanou většinou, nikoli jednomyslně. Viktor Orbán a Robert Fico mohou protestovat, jak chtějí – jejich veto tentokrát neplatí.
Dánské předsednictví Rady EU oznámilo, že ambasadoři schválili revidovanou verzi návrhu. Maďarsko okamžitě reagovalo prohlášením, že rozhodnutí porušuje unijní právo a podkopává neutralitu Komise. Fico zase adresoval dopis předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi s tím, že nesouhlasí s jakýmkoli řešením, které by zahrnovalo financování vojenských výdajů Ukrajiny.
Konec šestiměsíčního kolotoče
Dosavadní systém fungoval jednoduše: každých šest měsíců musely všechny členské země jednomyslně odsouhlasit prodloužení sankcí. Stačilo jedno „ne“ – a ruská aktiva by se mohla vrátit zpět do Moskvy. Pro Kreml to byla pojistka. Pro Brusel noční můra.
Nový mechanismus tuto hrozbu eliminuje. Pokud by některá země hlasovala proti prodloužení sankcí, neznamená to automatické uvolnění peněz. Aktiva zůstanou zmrazená, dokud Rusko nesplní podmínky: ukončení agrese a reparace Ukrajině.
Evropská komise odůvodnila tento krok tím, že vrácení aktiv Rusku by mělo „bezprecedentní dopady“ na ekonomickou situaci Unie a mohlo by podpořit hybridní útoky Kremlu napříč blokem. Přeloženo do civilní řeči: Brusel se bojí, že pokud by Moskva dostala peníze zpět, použila by je k destabilizaci Evropy.
Belgická nervozita a ukrajinská půjčka
Většina zmrazených peněz – konkrétně 210 miliard eur – leží v belgickém clearingovém systému Euroclear. EU původně plánovala využít tato aktiva jako záruku pro masivní půjčku Ukrajině.
Belgie však měla obavy: co když Rusko peníze nakonec dostane zpět? Kdo by pak splácet půjčku? Otázka půjčky zůstává předmětem diskuzí na summitu EU. Nový mechanismus funguje především jako pojistka proti uvolnění aktiv – bez ohledu na to, jak se s nimi bude dál nakládat.
Pro Ukrajinu je to každopádně dobrá zpráva. Šance, že by prokremelské země jako Maďarsko nebo Slovensko dokázaly ruské peníze odblokovat, se dramaticky snížila.
Geopolitická šachová partie
Brusel právě předvedl, že i v systému založeném na konsenzu existují cesty, jak obejít nepohodlné spojence. Článek 122 byl původně určen pro ekonomické krize – nyní slouží jako nástroj geopolitického nátlaku.
Viktor Orbán už avizoval žalobu na Brusel za „otevřené porušení práva“. Bude zajímavé sledovat, jak se celá kauza vyvine před Soudním dvorem EU. Přinejmenším však víme jedno: ruská aktiva v Evropě mají namířeno k trvalému zmrazení. A Kreml si může o svých 210 miliardách nechat zdát – dokud válka neskončí.
A co udělá Donald Trump? Prezident USA naznačoval, že ruská aktiva by mohla být součástí vyjednávání o mírovém řešení. Evropa mu právě ukázala, že na tomhle se s ním neshodne. Zmrazená aktiva nejsou vyjednávací žeton – jsou pojistkou pro budoucí reparace.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

