Donald Trump si opět našel čas na Evropu. A výsledek není příjemný. Americký prezident ve svém projevu v Pensylvánii varoval starý kontinent, že „imigrace a energetika zničí Evropu“. Vzápětí dodal, že Evropu miluje.
Tahle kombinace výhrůžky a náklonnosti je pro Trumpa typická – jenže tentokrát to není jen rétorika. Jde o systematickou kampaň, která má Evropu donutit k zásadním změnám. A hlavně: k nákupu amerického plynu.
Manifest o „civilizačním zániku“
Minulý týden zveřejnila Trumpova administrativa novou strategii národní bezpečnosti. Dokument vykresluje Evropu jako kontinent v „civilizačním zániku“, sužovaný cenzurou, potlačováním opozice, poklesem porodnosti a ztrátou národní identity. Evropské lídry označil Trump za „slabé“ a „politicky korektní“, kteří „nevědí, co dělat“ v otázce migrace.
Pobouření v Evropě bylo předvídatelné. Za Trumpovou rétorikou ale stojí konkrétní tlak. Prezident varoval Evropskou unii, že pokud nezačne nakupovat více americké ropy a plynu, čekají ji cla „na všech frontách“. Britskému premiérovi Keiru Starmerovi doporučil, aby využil „skvělý zdroj energie“ v Severním moři, jinak prý ve funkci dlouho nevydrží. Větrnou energetiku ve Skotsku pak odbyl poznámkou, že „je stojí celý majetek“.
Evropa mezi ambicemi a realitou
Trumpova kritika přichází v době, kdy Evropa skutečně řeší zásadní výzvy. V prvním čtvrtletí 2025 přicestovalo přes Středomoří nelegálně téměř 31 tisíc migrantů. Nový Pakt o migraci a azylu má plně vstoupit v platnost v červnu 2026 a směřuje k výraznému zpřísnění. Česká republika jde dokonce napřed – od ledna 2026 vstoupí v platnost novela zákona o azylu a migraci.
V energetice se Evropa nachází uprostřed hluboké transformace. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 musela přehodnotit svou závislost na ruském plynu. Ambiciózní cíle pro rok 2030 zahrnují výrazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a snížení spotřeby energie.
Tahle transformace stojí peníze a čas. Trump to evidentně považuje za slabost. A možná má částečně pravdu – Evropa je v energetice zranitelnější, než by si chtěla připustit.
Amerika na prvním místě, Evropa na rozcestí
Trumpova kritika evropské migrační a energetické politiky není nová – napadá ji od své první prezidentské kampaně v roce 2015. Tentokrát ale jeho slova dostávají konkrétnější obrysy. „Řekl jsem Evropské unii, že musejí vyrovnat svůj obrovský deficit s USA rozsáhlými nákupy naší ropy a plynu,“ prohlásil nedavno na sociálních sítích.
Jde mu o obchod, o energetickou dominanci, o geopolitický vliv. A Evropa zatím neví, jak reagovat.
Evropská komise se vyjádřila, že „nemůže akceptovat hrozbu vměšování do své politiky“, zároveň ale zdůraznila, že je „velmi potěšena a vděčná“ za své „vynikající lídry“, jako je Ursula von der Leyen. Tahle diplomatická akrobacie ale neřeší základní otázku: jak reagovat na partnera, který vás veřejně kritizuje a zároveň vyhrožuje cly? Odpověď zatím osciluje mezi obranou a nejistotou. A to není pozice síly.
Láska skrze výhrůžky
Trump si zjevně myslí, že Evropa je zranitelná. Migrace rozděluje evropské společnosti, energetická transformace je nákladná a politicky citlivá. Jeho strategie „lásky skrze výhrůžky“ ale může mít opačný efekt – posílit evropskou snahu o strategickou autonomii.
Dokáže Evropa najít vlastní cestu mezi americkým tlakem a vlastními ambicemi? Nebo se nakonec podvolí a začne nakupovat americký plyn jen proto, aby se vyhnula clům?
Odpověď poznáme v příštích měsících. A bude to odpověď, která definuje transatlantické vztahy na roky dopředu. Pokud ovšem Trump mezitím nezačne útočit na někoho jiného.
Zdroj info: TASR, teraz.sk
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
