Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně varoval Volodymyra Zelenského, že Spojené státy by mohly Kyjev zradit v otázce území – a to bez jasných bezpečnostních záruk. Informaci přinesl německý Der Spiegel s odkazem na uniklou poznámku z pondělního telefonátu evropských lídrů. Pokud je citace přesná, jde o mimořádně otevřené vyjádření pochybností o americkém přístupu k mírovým jednáním.
Evropa mluví jinak za zavřenými dveřmi
Der Spiegel tvrdí, že získal anglické shrnutí hovoru, v němž se objevují přímé citace hlav států. Macron podle něj popsal současnou fázi jednání jako „velké nebezpečí“ pro Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz měl dodat, že ukrajinský prezident musí být „velmi opatrný“. A pak přišla věta, která naznačuje, kam mířila pozornost účastníků: „Hrají si hry s vámi i s námi.“ Magazín to interpretuje jako narážku na diplomatickou misi Trumpova vyslance Steva Witkoffa a jeho zetě Jareda Kushnera do Moskvy.
Finský prezident Alexander Stubb, který si s Trumpem rozumí přes společnou lásku ke golfu, měl varovat: „Nesmíme nechat Ukrajinu a Volodymyra samotné s těmito lidmi.“ Dokonce i generální tajemník NATO Mark Rutte, byl veřejně vůči Trumpovi velmi vstřícný, údajně souhlasil, že je třeba „chránit Volodymyra“.
Co se děje za oponou
Washington v listopadu předložil 28 bodový návrh na ukončení války, který vznikl bez konzultace s evropskými spojenci Ukrajiny. Evropští partneři vyjádřili obavy, že návrh vychází vstříc ruským požadavkům. Následovala vlna diplomatické aktivity: jednání amerických a ukrajinských vyjednavačů v Ženevě a na Floridě, pak cesta Witkoffa a Kushnera do Moskvy, kde strávili pět hodin. Ve čtvrtek měl Witkoff jednat se šéfem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem v Miami.
Amerika jedná s Ruskem i Ukrajinou, ale evropští spojenci mají pocit, že sedí v hledišti, zatímco se rozhoduje o budoucnosti jejich vlastního kontinentu.
Evropa hledá vlastní hlas
Německý ministr obrany Boris Pistorius ve čtvrtek v parlamentu prohlásil, že vnucený mír by byl „katastrofální“ nejen pro Kyjev, ale i pro bezpečnost Evropy. Merz v komentáři argumentoval pro využití zmrazených ruských státních aktiv na podporu Ukrajiny a napsal: „Otázka evropské nezávislosti se rozhoduje dnes, když jsou naše bezpečnostní zájmy ohroženy.“
Evropa si začíná uvědomovat, že nemůže spoléhat na to, že Washington bude automaticky hájit její zájmy. Merz to formuloval jasně: „Nemůžeme nechat jiné, mimoevropské země rozhodovat o tom, co se stane s finančními prostředky agresora, které byly zákonně zmrazeny v jurisdikci našeho ústavního státu a v naší vlastní měně.“
Dilema Ukrajiny
Ukrajina se nachází v obtížné pozici. Ruská armáda pokračuje v ofenzivě v Doněcké oblasti, ukrajinské síly čelí nedostatku munice a lidských zdrojů. V listopadu 2025 zaznamenaly ruské síly největší územní zisky za poslední rok. Zároveň probíhají jednání, která by mohla válku ukončit – ale za jakou cenu?
Kyjev stojí před dilematem: pokračovat v boji za plné osvobození území, nebo přistoupit na diplomatické řešení, které může znamenat ztrátu části území bez jasných bezpečnostních záruk? A pokud evropští lídři skutečně varují Zelenského před „zradou“ ze strany USA, co to vypovídá o stavu transatlantických vztahů?
Uniklá poznámka z telefonátu – pokud je autentická – odhaluje propast mezi veřejnými projevy solidarity a soukromými obavami evropských lídrů. Ukazuje také, že Evropa si začíná klást otázku, na kterou dlouho nechtěla znát odpověď: Co když Amerika opravdu upřednostní dohodu s Moskvou před zájmy Kyjeva a Bruselu?
Zdroj info: The Guardian
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
