Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich prohlásil, že kontinent si poradí i s menším počtem amerických vojáků. Jeho slova přicházejí v době, kdy Trumpova administrativa zvažuje přesun až 10 000 vojáků z východní Evropy do Indo-Pacifiku. Jenže mezi sebevědomým prohlášením a realitou může být propast.
Když se Amerika otáčí k Pacifiku
Čtyřhvězdičkový generál Grynkewich dal z velitelství NATO v belgickém Monsu najevo, že má důvěru ve schopnosti Evropy a Kanady. „Jsme připraveni bránit naše země a budeme se jen zlepšovat,“ prohlásil. Realita ale vypadá trochu jinak. Z více než 300 000 amerických vojáků rozmístěných v Evropě během studené války jich dnes zůstalo kolem 80 000, přičemž nejvíce – 35 000 – sídlí v Německu.
Trumpova administrativa dává najevo, že prioritou Washingtonu je Indo-Pacifik, nikoli evropská bezpečnost. První vlaštovkou bylo stažení zhruba 700 vojáků z Rumunska letos v říjnu, což Bukurešť přijala s nevolí. Plánovaná redukce až 10 000 vojáků z východního křídla NATO by znamenala výrazný signál – Amerika se soustředí jinam.
Evropa mezi sebevědomím a obavami
Grynkewich tvrdí, že politické turbulence nemají vliv na schopnost NATO plnit své poslání. Evropští spojenci si ale nejsou tak jistí. Francouzský prezident Emmanuel Macron měl v utajovaném hovoru varovat, že USA by mohly Ukrajinu „zradit“. Ministr zahraničí Marco Rubio tento týden vynechal setkání ministrů zahraničí NATO – poprvé od roku 1999. Jeho zástupce pak za zavřenými dveřmi vyčinil spojencům, že místo nákupu americké techniky investují do vlastního zbrojního průmyslu.
Téměř dvě třetiny evropských obranných výdajů totiž stále míří do USA. Evropská unie se to snaží změnit programy na podporu vlastní výroby, ale cesta k opravdové strategické autonomii je dlouhá. Polský náměstek ministra obrany Paweł Zalewski sice veřejně ujišťuje, že „Američané plní své závazky velmi dobře“, za zavřenými dveřmi ale panuje nervozita.
Rusko jako katalyzátor změny
Vladimir Putin tento týden prohlásil, že je „připraven“ na válku s Evropou. Grynkewich přiznává, že má obavy z možného testování kolektivní obrany NATO Ruskem – a to nejen v dlouhodobém, ale i v krátkodobém horizontu. Hybridní útoky spojené s Ruskem sílí po celém kontinentu. Generál naznačil, že NATO by mělo být proaktivnější. „Pokud se Rusko snaží vytvářet nám dilema, možná existují způsoby, jak vytvořit dilema jim,“ řekl, aniž by prozradil detaily.
Evropa se tak ocitá v paradoxní situaci. Na jedné straně slibuje navýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035, na druhé straně se potýká s otázkou, zda dokáže nahradit americkou vojenskou přítomnost a jaderný deštník. Grynkewich věří, že ano.
Americký generál možná má pravdu, že Evropa je schopnější, než si myslí. Aliance skutečně investuje do obrany více než kdy po skončení studené války. Mezi schopností a politickou vůlí je ale propast. A právě ta může být v příštích letech tím největším problémem.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
