Aktuálně:

Von der Leyenová se distancuje od skandálu s diplomatickými podvody

05.12.2025, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Von der Leyenová se distancuje od skandálu s diplomatickými podvody

Když belgická policie vtrhla do budov unijní diplomacie a zadržela bývalou šéfku EEAS Federicu Mogheriniovou, Evropská komise rychle vysvětlila: to není náš problém. Jenže hranice mezi institucemi nejsou tak ostré, jak by se mohlo zdát.

Razie, která otřásla Bruselem

Úterní svítání přineslo do bruselských kanceláří Evropské služby pro vnější činnost nezvyklý pohyb. Belgické úřady na pokyn Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedly razii v administrativní budově EEAS. Cílem vyšetřování bylo podezření z podvodného zadání zakázky na provozování akademie pro budoucí unijní diplomaty. V centru pozornosti stojí College of Europe v Brugách – prestižní instituce, kde dnes působí jako rektorka právě Federica Mogheriniová, bývalá vrcholná diplomatka EU.

Spolu s ní byl zadržen Stefano Sannino, bývalý generální tajemník EEAS. A tady začíná být situace pro Ursulu von der Leyenovou nepříjemná. Sannino totiž letos v únoru přešel do Evropské komise, kde převzal vedení nově vytvořeného departmentu pro Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv.

„To není náš problém“

Reakce Komise byla rychlá a jednoznačná. „Není to Komise, ale jiná instituce, která je vyšetřována,“ prohlásil unijní úředník. Tři další představitelé Komise důrazně argumentovali, že vyšetřování se týká období, kdy Sannino působil v EEAS, nikoli v Komisi.

Realita je ale komplikovanější. Podle čtyř zaměstnanců EEAS se kolem Sannina objevovaly otázky už dříve. Týkaly se způsobu, jakým obsazoval lukrativní diplomatické posty – údajně s výraznou preferencí vybraných kandidátů. Úředníci z protikorupčního úřadu OLAF navštívili Sanninovu kancelář ještě před jeho odchodem z EEAS.

Co věděla Komise, když Sannina najímala? Podle unijního úředníka nic. EPPO požádal o zrušení Sanninovy diplomatické imunity už v září – ale žádost směřovala do EEAS, nikoli do Komise. Ta prý nebyla informována.

Když se čistí cizí nepořádek

Ve středu Sannino rezignoval. Von der Leyenová tak má problém z krku – přinejmenším formálně. Načasování je pro ni citlivé: právě se snaží získat podporu pro Ukrajinu před prosincovým summitem EU. Útoky na její osobu kvůli skandálu v jiné instituci označují její spolupracovníci za nespravedlivé.

Podobně se brání i současná šéfka EEAS Kaja Kallasová, bývalá estonská premiérka, která nastoupila do funkce teprve v prosinci 2024. V dopise zaměstnancům napsala, že ji obvinění „hluboce šokovala“, ale zdůraznila, že se týkají doby před jejím příchodem. Od svého nástupu prý spustila reformy včetně „Strategie proti podvodům“ a posílila spolupráci s OLAF a EPPO.

Belgická justice pod drobnohledem

Dva unijní úředníci si navíc posteskli nad kvalitou belgického soudnictví. Připomněli mediálně atraktivní razii v případu „Qatargate“ z prosince 2022 – jenže od té doby se případ posunul dál, než by chtěli připustit. V roce 2025 došlo k novým obviněním. Podobně vyšetřování lobbingu čínského Huawei z března 2025 nezmizelo v propadlišti dějin: v dubnu bylo obviněno osm osob z korupce.

Efektní tiskové konference a zadržení podezřelých vypadají dobře v médiích. Ale spravedlnost má své tempo – a to nemusí odpovídat politickému kalendáři.

Mogheriniová, Sannino i další zadržení jsou samozřejmě považováni za nevinné, dokud soud nerozhodne jinak. Ale politická škoda už vznikla. A von der Leyenová, ať chce nebo ne, se ocitá v situaci, kdy musí vysvětlovat, proč si Komise najala člověka, kolem kterého se táhly otazníky.

Brusel neustále káže o transparentnosti, protikorupčních opatřeních a důvěře občanů. A pak se ukáže, že vlastní instituce buď nevědí, co se děje metr vedle, nebo to vědět nechtějí. Jak má vypadat důvěryhodnost projektu, který nedokáže hlídat vlastní dvůr?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.