Zatímco americký speciální vyslanec Steve Witkoff jedná v Moskvě s Vladimirem Putinem, Emmanuel Macron v Paříži tlumí očekávání rychlého míru. Francouzský prezident po pondělním setkání s Volodymyrem Zelenským jasně řekl: finalizovaný plán na stole není. A pokud má někdo rozhodnout o osudu ukrajinských území, pak jedině Kyjev.
Z osmadvaceti bodů na devatenáct
Americký mírový plán prošel výraznou proměnou. Původní verze z Trumpovy administrativy měla 28 bodů a evropské hlavy států ji označily za příliš vstřícnou vůči Moskvě. Po sérii jednání se dokument zredukoval na 19 bodů, které víc zohledňují ukrajinské zájmy. Macron sice upravenou verzi označil za „krok správným směrem“, ale hned dodal, že některé aspekty je třeba prodiskutovat a vylepšit.
První návrh počítal s územními ústupky, omezením velikosti ukrajinské armády a vyloučením členství v NATO. Zelenskyj nyní říká, že se plán „zlepšil“, ale zároveň upozorňuje: „Proces není u konce, územní otázka je nejtěžší.“ Ukrajinská ústava mu ostatně ani neumožňuje předat části země Rusku.
Zmrazené miliardy a belgický odpor
Evropská unie má k dispozici 140 miliard eur zmrazených ruských rezerv, které by mohly financovat reparační půjčku pro Ukrajinu. Jenže Belgie to blokuje. Nizozemsko právě oznámilo příspěvek 250 milionů eur na americké zbraňové systémy pro Kyjev, ale jednání o zmrazených aktivech a bezpečnostních zárukách jsou stále v „předběžné fázi“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přitom jasně řekl: Washington chce nejdřív mírovou dohodu, teprve pak se bude bavit o bezpečnostních zárukách. Zelenskyj naopak trvá na tom, že „mír musí být skutečně trvalý“ – a bez garancí proti další ruské agresi to nejde. Patová situace.
Tlak na Kyjev roste
Zelenskyj přijel do Paříže politicky oslabený – jeho klíčový poradce Andrij Jermak nedávno rezignoval v souvislosti s korupční kauzou. Macron proto svolal telefonát s britským premiérem Keirem Starmerem a Wittkoffem, aby koordinovali evropský postoj před moskevským jednáním.
Evropští diplomaté doufají, že Witkoff do Moskvy přiveze to, co bylo prodiskutováno v Ženevě a na Floridě – tedy upravenou verzi plánu, která už není tak nakloněná Kremlu. „Ale opravdu musíme vidět, jestli přijde s tím, o čem jsme mluvili, nebo s něčím úplně jiným,“ řekl anonymně jeden z diplomatů.
Evropa hledá společnou řeč
Diplomatická jednání jsou v kritické fázi. Macron hraje roli evropského garanta ukrajinských zájmů, ale nemá vlastní „mírový plán“ – spíše soubor perspektiv a argumentů k americkému návrhu. Česká republika se aktivně podílí na formování evropského postoje, švédský ministr obrany volá po dalších sankcích proti Rusku a Lotyšsko vyzývа ostatní země, aby přispívaly minimálně 0,25 procenty HDP na pomoc Ukrajině.
Přinejmenším v jednom se všichni shodují: bezpečnost na Ukrajině je neoddělitelnou součástí evropské bezpečnosti.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
