Aktuálně:

Tusk tlačí na Merze: Posledním obětem nacismu dochází čas

03.12.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Tusk tlačí na Merze: Posledním obětem nacismu dochází čas

„Pospěšte si, pokud chcete toto gesto skutečně učinit.“ Když polský premiér Donald Tusk v Berlíně oslovil nového německého kancléře Friedricha Merze, nešlo o diplomatickou frázi. Šlo o varování. Každý den totiž umírá v Polsku zhruba dvacet lidí, kteří přežili nacistický teror – a s nimi mizí i poslední šance na jakékoli odškodnění.

Šedesát tisíc, pak padesát tisíc, pak…

V červenci 2024 slíbil tehdejší kancléř Olaf Scholz podporu pro přeživší oběti. Tehdy jich v Polsku žilo 60 000. Dnes je to 50 000. Prostá aritmetika: zmizelo deset tisíc lidských osudů. Většině z nich bylo přes devadesát let. Čekali osmdesát let – a možná se nedočkají.

Tusk proto tentokrát nepřišel s astronomickými požadavky na reparace, které jeho předchůdci vyčíslili na 6,2 bilionu zlotých. Místo toho apeloval na něco konkrétnějšího: humanitární gesto. Koncept, který se v polsko-německých vztazích skloňuje už delší dobu, ale dosud zůstal jen u slov. „Pokud brzy nedostaneme jasnou odpověď, zvážím, že Polsko uspokojí tyto potřeby z vlastních prostředků,“ nechal se slyšet polský premiér.

Právní dokumenty versus morální dluh

Merz zůstal opatrný. Na tiskové konferenci sice uznal „historickou odpovědnost vůči sousednímu Polsku“, ale konkrétní částky odmítl jmenovat. A zopakoval mantru, kterou Berlín opakuje už roky: otázka reparací je z německého pohledu „právně i politicky definitivně vyřešena“.

Tusk na to reagoval připomínkou, že vzdání se reparací v roce 1953 komunistickým režimem „nebylo rozhodnutím v duchu polského lidu, protože polský lid tehdy neměl co říct“. V Polsku jsou proto „všichni bez výjimky“ přesvědčeni, že země nedostala odškodnění za ztráty a zločiny z druhé světové války.

Rozdíl mezi oběma pozicemi je zásadní. Zatímco Polsko mluví o morálním dluhu, Německo se drží právních dokumentů. Jenže právo a spravedlnost nejsou vždy totéž – zvlášť když jde o šest milionů mrtvých.

Šest milionů důvodů

Během druhé světové války zahynulo přibližně šest milionů polských občanů, včetně tří milionů polských Židů. Žádná jiná země neztratila v poměru k celkové populaci tolik lidí. Německá okupace znamenala systematické ničení, deportace, nucené práce a holocaust. Varšava byla po Povstání v roce 1944 doslova srovnána se zemí – dům po domu, ulice po ulici.

Německo sice vyplatilo stamiliardy eur jako odškodnění různým skupinám obětí, ale Polsko – na rozdíl třeba od České republiky – nikdy nedostalo komplexní kompenzaci. Česko-německá deklarace z roku 1997 stanovila, že obě strany nebudou své vztahy zatěžovat politickými a právními otázkami z minulosti. Polsko takovou dohodu nemá. A možná právě proto se otázka vrací znovu a znovu.

Památník nestačí

Merz a Tusk se shodli alespoň na jednom: v Berlíně má vzniknout stálá památka polským obětem války. Projekt je zatím v rané fázi plánování, realizace potrvá roky. To je hezké gesto – ale pro devadesátileté přeživší málo hmatatelné. Ti potřebují peníze na léky, péči, důstojný život. A potřebují je teď, ne za pět let.

Německá vláda údajně připravuje balíček v hodnotě několika stovek milionů eur jako gesto vůči Polsku – bez formálního uznání reparačních nároků. Jenže i tady platí: dokud není podepsáno, není nic jisté.

A čas běží. Každý den umírá dvacet lidí, kteří by mohli být posledními příjemci německého „gesta“. Pak už bude pozdě na cokoli – kromě památníků a proslovů.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.