Aktuálně:

NATO zvažuje tvrdší odpověď na ruské hybridní útoky. Bude to stačit?

02.12.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
NATO zvažuje tvrdší odpověď na ruské hybridní útoky. Bude to stačit?

Aliance se po letech reaktivního přístupu zamýšlí nad proaktivní obranou. Admirál Giuseppe Cavo Dragone, šéf vojenského výboru NATO, naznačil, že preventivní úder by mohl být v některých případech vnímán jako obranná akce.

Když odstrašování nestačí

Evropa čelí bezprecedentní vlně ruských hybridních útoků. Kybernetické operace, sabotáže kritické infrastruktury, dezinformační kampaně — Rusko útočí všemi dostupnými prostředky kromě přímého vojenského střetu. Analytici zaznamenávají dramatický nárůst těchto aktivit od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

„Jsme reaktivní. Být agresivnější nebo proaktivní je něco, o čem přemýšlíme,“ řekl admirál Cavo Dragone pro Financial Times. Přinejmenším v kybernetickém prostoru by NATO rádo přešlo od obranného postoje k aktivnějšímu působení. Jenže jak přesně má vypadat „preventivní úder“ v digitálním světě? A kdo ho má provést?

Baltic Sentry jako vzor

NATO poukazuje na misi Baltic Sentry jako na úspěšný příklad odstrašování. Po sérii incidentů s poškozenými podmořskými kabely v Baltském moři v letech 2023 a 2024 aliance nasadila lodě, letadla a námořní drony k monitorování kritické infrastruktury. „Od začátku Baltic Sentry se nic nestalo. To znamená, že odstrašování funguje,“ tvrdí Cavo Dragone.

Ne všechny případy ale končí tak dobře. Finský soud nedávno zamítl případ plavidla Eagle S — ruského tankeru podezřelého z poškození několika podmořských kabelů — protože k incidentu došlo v mezinárodních vodách. Právní vakuum v těchto oblastech fakticky komplikuje stíhání podobných případů.

Právní labyrint a politická realita

Tady narážíme na jádro problému. NATO může diskutovat o agresivnější strategii, ale musí se vypořádat s právními a jurisdikčními omezeními. Kdo má pravomoc provést kybernetický protiútok? Podle jakých pravidel? A co když se členské státy neshodnou na tom, co ještě je obrana a co už útok?

„Být agresivnější na našeho protivníka by mohlo být možností. Otázky jsou: právní rámec, jurisdikční rámec a kdo konkrétně to bude dělat?“ řekl Cavo Dragone.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen přitom varovala, že spojenci „by neměli být hysteričtí“ a měli by důvěřovat stávajícím mechanismům. Jenže právě ty se ukazují jako nedostatečné. Ruské hybridní útoky se podle analytiků blíží k bodu, kdy by mohly způsobit značné ztráty na životech, nebo vážné ekonomické škody.

Česko v první linii

Česká republika se opakovaně stala terčem ruských hybridních operací. Od kybernetických útoků na vládní instituce přes dezinformační kampaně až po podezření ze sabotáží. NATO sice posílilo vojenskou přítomnost v pobaltských státech a Polsku, ale hybridní hrozby nerespektují geografické hranice.

Jak zabránit budoucím útokům? Cavo Dragone to shrnul jasně: „Jak je odstrašení dosaženo — to je něco, co musíme hluboce analyzovat, protože v budoucnu by na to mohl být ještě větší tlak.“

NATO ví, že musí něco změnit. Jestli se ale dokáže dohodnout na konkrétních krocích dřív, než Rusko znovu udeří, to ukáže čas. A ten, jak ukazují poslední roky, rozhodně nehraje v náš prospěch.

Zdroj info: The Kyiv Independent

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.