Aktuálně:

EU vzkazuje Trumpovi: Nemůžete Putina omilostnit za válečné zločiny na Ukrajině

02.12.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
EU vzkazuje Trumpovi: Nemůžete Putina omilostnit za válečné zločiny na Ukrajině

Zatímco Donald Trump telefonuje s Vladimirem Putinem o hokejových zápasech a energetických partnerstvích, Evropská unie mu posílá jasný vzkaz: odpuštění za válečné zločiny není na stole. Michael McGrath, evropský komisař pro spravedlnost a demokracii nastavil červenou linii, kterou by případná mírová dohoda neměla překročit. „Nemyslím si, že historie bude laskavě posuzovat jakýkoli pokus o vymazání ruských zločinů na Ukrajině,“ prohlásil.

Když mír znamená amnestii

Trumpův tým minulý týden rozeslal návrh 28 bodového mírového plánu, který počítá s reintegrací Ruska do světové ekonomiky a návratem do G8. Dokument slibuje dlouhodobou ekonomickou spolupráci v oblasti energetiky, těžby vzácných kovů v Arktidě i umělé inteligence. Sankce by se měly rušit postupně. A podle původních verzí amerického návrhu měla přijít i „plná amnestie za činy spáchané během války“.

Přinejmenším pro Evropu je to nepřijatelné. McGrath varuje, že pokud by se Rusku dostalo beztrestnosti, „zaseli bychom semínka dalšího kola agrese a další invaze“. Odpuštění dnes by znamenalo válku zítra – a to si Evropa nemůže dovolit.

Trumpův přístup odráží jeho dlouhodobou strategii: rychlé dohody, pragmatické kompromisy, obchodní partnerství místo morálních principů. Pro amerického prezidenta je Putin potenciálním partnerem v energetice a geopolitice. Pro Evropu je válečným zločincem, který musí čelit spravedlnosti.

178 tisíc vyšetřování a jeden zatykač

Ukrajinské úřady od začátku války zahájily vyšetřování více než 178 000 údajných ruských zločinů. Komise OSN minulý měsíc konstatovala, že ruské úřady se dopustily zločinů proti lidskosti při útocích drony na civilisty a válečných zločinů násilného přesídlování obyvatel. Mezinárodní trestní soud vydal v březnu 2023 zatykač na Putina za nezákonnou deportaci ukrajinských dětí – odhaduje se, že jich bylo uneseno přes 20 000.

Čísla jsou to ohromující. Ale ještě větší je propast mezi tím, co dokumentují vyšetřovatelé, a tím, co je Trump ochoten ignorovat. EU vyčlenila 10 milionů eur na zřízení zvláštního tribunálu pro zločiny agrese proti Ukrajině. Americký prezident zatím neprojevil zájem Putina stíhat. Naopak – o svém ruském protějšku mluví v pozitivních tónech a doufá v nové partnerství.

Evropa mezi spravedlností a pragmatismem

Ne všichni v Evropě chtějí na Moskvu tlačit stejně tvrdě. Maďarsko opakovaně blokuje nové sankce, zejména na ropu a plyn, na nichž je závislé. V Německu se objevily hlasy volající po zrušení sankcí na plynovod Nord Stream. Oproti loňsku, kdy byla evropská jednota silnější, se nyní ukazuje, že ekonomické zájmy mohou převážit nad principy.

Francie a pobaltské státy trvají na tvrdé linii. Berlín a Řím balancují mezi solidaritou s Ukrajinou a obavami z energetické krize. Brusel se snaží udržet alespoň zdání jednoty, ale trhliny jsou viditelné. A Trump to ví.

Pokud se Evropě nepodaří prosadit, že mír nesmí být postavený na zapomenutí, riskuje ztrátu důvěryhodnosti nejen vůči Ukrajině, ale i vůči vlastním občanům. McGrath to formuluje jasně: „Nemůžeme se vzdát práv obětí ruské agrese a potrestání ruských zločinů. Miliony životů byly zničeny.“

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.