Aktuálně:

Teplo bez šoku. Většina tepláren zdraží jen mírně, problém mají ty na biomasu 

24.11.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Teplo bez šoku. Většina tepláren zdraží jen mírně, problém mají ty na biomasu 

Dobré zprávy pro domácnosti na dálkovém vytápění – energetická krize odezněla a dramatické zdražování tepla se v příštím roce nekoná. Většina tepláren buď ceny vůbec nezmění, nebo je upraví zhruba o inflaci, která v říjnu činila 2,6 procenta. Jenže několik menších tepláren čeká cenový šok. 

Když biomasa přestane být výhodou

Malé a střední teplárny investovaly v posledních letech stovky milionů korun do biomasových kotlů. Cíl byl jasný: snížit emise CO2 a vyhnout se nákupu drahých emisních povolenek. Evropská komise ale změnila pravidla hry.

Od ledna 2026 se do celkového instalovaného příkonu budou počítat všechny kotle s výkonem od tří megawattů – včetně těch biomasových, které se dosud nezapočítávaly. Několik tepláren, které zůstávaly pod limitem 20 MW, ho nově přesáhne a ocitne se v systému EU ETS1. Budou muset kupovat povolenky. A to se projeví v ceně – až dvouciferným nárůstem.

„Malé a střední teplárny investovaly mnohdy až stovky miliónů korun do modernizace zdrojů, zejména výstavby biomasových kotlů, aby snížily emise CO2 a současně nemusely kupovat povolenky. Za to je Evropská komise odměnila změnou pravidel,“ komentuje situaci Tibor Hrušovský, předseda představenstva Ostrovské teplárenské, jedné z postižených firem.

Co čeká většinu domácností

Pro naprostou většinu odběratelů tepla v Česku ale platí jiná rovnice. Část tepláren zdraží zhruba o úroveň inflace – tedy o jednotky procent. U plynových tepláren se mimo jižní Čechy projeví nárůst ceny za distribuci plynu, u uhelných pak rostoucí cena emisních povolenek.

Další část tepláren naopak ceny vůbec měnit nebude. „Energetická krize již odezněla a v příštím roce neočekávám významný růst cen tepla s výjimkou několika tepláren, které budou nově zařazeny do systému emisního obchodování,“ říká Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Kdo má smůlu na malou teplárnu s biomasou, zaplatí výrazně víc. Kdo topí z velkého zdroje, pocítí jen mírný nárůst nebo žádný.

Transformace s daní za zelenou cestu

České teplárenství prochází zásadní proměnou. Odklon od uhlí, investice do nízkoemisních zdrojů, modernizace sítí – to vše stojí peníze, které se dříve či později promítnou do cen. Přesto je situace nesrovnatelně klidnější než v letech energetické krize, kdy ceny tepla rostly dvouciferně a domácnosti nevěděly, co očekávat.

Teď je vývoj předvídatelnější. Až na ty, kdo vsadili na biomasu a zjišťují, že pravidla se mění za pochodu. Pro ně je zelená transformace najednou dražší, než čekali.

Cesta k nízkoemisnímu teplárenství není jen technická, ale i politická. A i dobře míněné investice mohou narazit na byrokratickou realitu, která je ze dne na den změní v nákladovou položku. 

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?