Aktuálně:

Trump a Amerika, která se zmenšila: Když byznys poráží morálku

24.11.2025, Autor: red

9 votes, average: 3,56 out of 59 votes, average: 3,56 out of 59 votes, average: 3,56 out of 59 votes, average: 3,56 out of 59 votes, average: 3,56 out of 5
Trump a Amerika, která se zmenšila: Když byznys poráží morálku

Představte si, že váš dlouholetý přítel, na kterého jste se vždycky mohli spolehnout, vám jednoho dne řekne: „Od teď platíš za každou službu. A víš co? Zdražuju.“ Přesně takhle se musí cítit evropští spojenci Ameriky v roce 2025. Donald Trump se vrátil do Bílého domu a s ním přišla éra, kdy se tradiční spojenectví mění v obchodní transakce. Amerika se nezmenšuje geograficky – zmenšuje se symbolicky. Místo morálního kompasu nabízí kalkulačku.

Ze spojence obchodním partnerem

Na summitu NATO v Haagu padlo číslo, které vyrazilo dech: pět procent HDP na obranu do roku 2035. Pro Česko to znamená zhruba zdvojnásobení současných výdajů – z necelých 100 miliard korun ročně na 200 miliard. To není partnerství, to je ultimátum. A Trump to myslí vážně.

Marco Rubio jako ministr zahraničí tlačí na tvrdou liniu vůči Pekingu, zatímco viceprezident J.D. Vance zpochybňuje smysl tradičních spojenectví. Jeden chce konfrontaci, druhý izolaci. Výsledek? Amerika, která neví, jestli chce vést svět, nebo se od něj odvrátit. A zatímco Washington váhá, Evropa platí účet.

Nová obchodní dohoda mezi USA a EU zavedla patnáctiprocentní cla na většinu evropského zboží. Čína, Kanada, Mexiko – všichni dostali podobnou medicínu. Cíl je jasný: přesunout výrobu zpět do Ameriky a snížit obchodní deficit. Ekonomicky to možná dává smysl. Ale co morálka? Ta se v Trumpově světě nevyplácí.

Když Ukrajina čeká a Amerika kalkuluje

Pozastavení americké pomoci Kyjevu – byť jen jako vyjednávací taktika – ukazuje, jak moc se Amerika změnila. Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Washington počítá náklady. „Mír skrze sílu“ zní impozantně, ale v praxi to znamená: „Starejte se o vlastní bezpečnost, my máme jiné starosti.“

Pro malou středoevropskou zemi jako Česko je to absurdní situace. Musíme kalkulovat nejen s Moskvou, ale i s Washingtonem. Exportní nejistota, nová cla, tlak na obranné výdaje – a to vše v době, kdy bychom potřebovali stabilitu. Místo toho dostáváme nepředvídatelnost.

Nepředvídatelnost jako zbraň

Trumpův přístup vnesl do světové politiky prvek, který ji paralyzuje: nikdo neví, co přijde zítra. Bude Washington podporovat NATO, nebo ho zpochybní? Bude tlačit na Čínu, nebo s ní uzavře dohodu? Tato nejistota oslabuje tradiční spojenectví a posiluje autokraty, kteří nabízejí stabilitu – byť temnou.

Paradoxně Trump možná dělá Ameriku opět „velkou“ v ekonomickém smyslu. Ale ve smyslu globálního vlivu a morálního vedení? Tam se Amerika zmenšuje. Stává se zemí, která upřednostňuje krátkodobý zisk před dlouhodobými vztahy, byznys před hodnotami, transakce před důvěrou.

Co se stane, až Amerika zjistí, že svět se naučil fungovat bez ní? Že spojenci si našli jiné partnery a že morální vakuum, které zanechala, zaplnili jiní – ne vždy ti, které bychom chtěli?

Zdroje: washingtonpost.com, whitehouse.gov

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?