Představte si, že váš dlouholetý přítel, na kterého jste se vždycky mohli spolehnout, vám jednoho dne řekne: „Od teď platíš za každou službu. A víš co? Zdražuju.“ Přesně takhle se musí cítit evropští spojenci Ameriky v roce 2025. Donald Trump se vrátil do Bílého domu a s ním přišla éra, kdy se tradiční spojenectví mění v obchodní transakce. Amerika se nezmenšuje geograficky – zmenšuje se symbolicky. Místo morálního kompasu nabízí kalkulačku.
Ze spojence obchodním partnerem
Na summitu NATO v Haagu padlo číslo, které vyrazilo dech: pět procent HDP na obranu do roku 2035. Pro Česko to znamená zhruba zdvojnásobení současných výdajů – z necelých 100 miliard korun ročně na 200 miliard. To není partnerství, to je ultimátum. A Trump to myslí vážně.
Marco Rubio jako ministr zahraničí tlačí na tvrdou liniu vůči Pekingu, zatímco viceprezident J.D. Vance zpochybňuje smysl tradičních spojenectví. Jeden chce konfrontaci, druhý izolaci. Výsledek? Amerika, která neví, jestli chce vést svět, nebo se od něj odvrátit. A zatímco Washington váhá, Evropa platí účet.
Nová obchodní dohoda mezi USA a EU zavedla patnáctiprocentní cla na většinu evropského zboží. Čína, Kanada, Mexiko – všichni dostali podobnou medicínu. Cíl je jasný: přesunout výrobu zpět do Ameriky a snížit obchodní deficit. Ekonomicky to možná dává smysl. Ale co morálka? Ta se v Trumpově světě nevyplácí.
Když Ukrajina čeká a Amerika kalkuluje
Pozastavení americké pomoci Kyjevu – byť jen jako vyjednávací taktika – ukazuje, jak moc se Amerika změnila. Zatímco Ukrajina bojuje o přežití, Washington počítá náklady. „Mír skrze sílu“ zní impozantně, ale v praxi to znamená: „Starejte se o vlastní bezpečnost, my máme jiné starosti.“
Pro malou středoevropskou zemi jako Česko je to absurdní situace. Musíme kalkulovat nejen s Moskvou, ale i s Washingtonem. Exportní nejistota, nová cla, tlak na obranné výdaje – a to vše v době, kdy bychom potřebovali stabilitu. Místo toho dostáváme nepředvídatelnost.
Nepředvídatelnost jako zbraň
Trumpův přístup vnesl do světové politiky prvek, který ji paralyzuje: nikdo neví, co přijde zítra. Bude Washington podporovat NATO, nebo ho zpochybní? Bude tlačit na Čínu, nebo s ní uzavře dohodu? Tato nejistota oslabuje tradiční spojenectví a posiluje autokraty, kteří nabízejí stabilitu – byť temnou.
Paradoxně Trump možná dělá Ameriku opět „velkou“ v ekonomickém smyslu. Ale ve smyslu globálního vlivu a morálního vedení? Tam se Amerika zmenšuje. Stává se zemí, která upřednostňuje krátkodobý zisk před dlouhodobými vztahy, byznys před hodnotami, transakce před důvěrou.
Co se stane, až Amerika zjistí, že svět se naučil fungovat bez ní? Že spojenci si našli jiné partnery a že morální vakuum, které zanechala, zaplnili jiní – ne vždy ti, které bychom chtěli?
Zdroje: washingtonpost.com, whitehouse.gov
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
