Zatímco americká datová centra čekají na elektřinu, čínská vláda ji rozdává zdarma. V závodě o nadvládu v umělé inteligenci se ukazuje, že rozhodující nemusí být jen nejrychlejší čipy, ale i schopnost je zapojit do zásuvky. A právě tady se role supermocností nečekaně obrací.
Když gigawatty nestačí
Silicon Valley má problém, který by před deseti lety nikoho nenapadl. Datová centra s čipy za miliardy dolarů čekají měsíce i roky na připojení k elektrické síti. Není to otázka peněz ani technologií – jde o prozaickou infrastrukturu. Energetické společnosti v Kalifornii hlásí čekací doby v řádu let, protože síť prostě nestíhá tempo technologického boomu.
Spojené státy se ocitly v pasti vlastního úspěchu. Odhaduje se, že americká datová centra budou mezi lety 2025 a 2028 potřebovat zhruba 69 gigawattů elektřiny navíc. To odpovídá spotřebě menší evropské země. A poptávka dál roste – do roku 2030 by se celková spotřeba mohla více než zdvojnásobit na 426 terawatthodin ročně.
Velké technologické koncerny plánují investice v řádu stovek miliard dolarů do nových datových center. Jenže co s nimi, když je není čím napájet?
Čínský recept: plánuj napřed, dotuj štědře
Zatímco Američané řeší, jak rozšířit kapacity sítě, Čína má opačný problém – přebytek elektřiny. Jen v roce 2024 přidala 356 gigawattů z obnovitelných zdrojů. To je víc než USA, Evropská unie a Indie dohromady. Rezervní kapacita čínské energetiky dosahuje 80 až 100 procent – systém dokáže kdykoliv dodat dvojnásobek toho, co se právě spotřebovává.
Peking tohle bohatství využívá strategicky. Místní vlády v odlehlých provinciích jako Gansu, Guizhou nebo Vnitřní Mongolsko nabízejí technologickým gigantům jako ByteDance, Alibaba nebo Tencent lákavý deal: postavte u nás datové centrum s domácími čipy a my vám snížíme cenu elektřiny až o polovinu. U klíčových projektů pak přidávají další dotace – některá centra mohou fungovat celý rok prakticky zadarmo.
Jensen Huang, šéf Nvidie, to při jedné příležitosti popsal nadsazeně, ale výstižně: v Číně je elektřina pro ty správné hráče téměř zadarmo. A není daleko od pravdy.
Kdo platí americkou AI revoluci?
Americké domácnosti v blízkosti datových center už znají odpověď. Ceny elektřiny se jim v posledních letech výrazně zvýšily, v některých oblastech i několikanásobně. Zatímco technologické firmy investují stovky miliard do umělé inteligence, účty za proud rostou běžným lidem.
V roce 2023 spotřebovala datová centra v USA asi 4,4 procenta veškeré elektřiny v zemi. Do roku 2028 by to mohlo být 6,7 až 12 procent. Příkon amerických datových center má vzrůst z 35 gigawattů v roce 2024 na 78 gigawattů do roku 2035.
To může znamenat nečekaný boom obnovitelných zdrojů i v USA – navzdory Trumpově odporu k větrným a solárním projektům. Energetický hlad datových center je tak velký, že stávající plynové a jaderné elektrárny nestačí. A nové? Ty budou hotové tak pozdě, že Čína může mít závod o AI dávno vyhraný.
Čipy versus kilowatty
Při vývoji a výrobě špičkových čipů mají Spojené státy stále velký náskok – odborníci odhadují čínské zpoždění na deset let. Ale co z toho, když nejrychlejší procesor nemůžete zapnout?
Čína vsadila na centrální plánování a masivní investice do energetické infrastruktury. USA spoléhají na tržní síly a narážejí na limity zastaralé sítě i pomalé povolovací procesy.
V éře AI nestačí mít nejlepší technologie. Potřebujete i dost elektřiny, abyste je mohli provozovat. A v tomhle ohledu má Čína – přinejmenším prozatím – navrch.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
