Když Washington předložil Kyjevu svůj návrh na ukončení války, evropská hlavní města zareagovala téměř synchronně – odmítavě. Americký mírový plán, který by po Ukrajině vyžadoval územní ústupky a částečné odzbrojení, narazil na tvrdou diplomatickou zeď. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot to shrnul jasně: „Mír nemůže být kapitulací.“
Co Washington vlastně navrhuje
Podle zdrojů agentury Reuters by americký plán vyžadoval, aby Kyjev postoupil Rusku další území nad rámec již okupovaných oblastí a přijal omezení své armády. Ukrajina by se měla vzdát části svého území a zároveň se vzdát prostředků, jak se v budoucnu bránit. Pro Kyjev i jeho evropské spojence to zní jako recept na odložený kolaps.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa, která se vrátila do Bílého domu s příslibem rychlého ukončení konfliktu, nyní tlačí na řešení bližší ruským požadavkům než ukrajinským zájmům. Ministr zahraničí Marco Rubio sice hovoří o „obtížných, ale nezbytných ústupcích od obou stran“, jenže v praxi by hlavní břemeno nesla Ukrajina.
Evropa hledá vlastní hlas
Evropští ministři zahraničí, kteří se ve čtvrtek sešli v Bruselu, se snaží formulovat jednotnou odpověď. Nejde jen o solidaritu s Kyjevem – jde o zásadní otázku bezpečnostní architektury kontinentu. Pokud by Západ akceptoval ruské územní zisky a ponechal Ukrajinu oslabenu, vyslal by signál, že agrese se vyplácí.
Česká republika patří mezi země, které vyjadřují vážné znepokojení nad americkým plánem. Někteří čeští komentátoři dokonce přirovnávají situaci k mnichovskému scénáři – jednání o zemi bez její účasti. Evropští lídři zdůrazňují, že jakýkoli mírový plán musí mít podporu jak Ukrajiny, tak Evropy, a nabízejí Kyjevu bezpečnostní záruky společně s USA.
Kyjev pod tlakem
Okamžik americké iniciativy je pro Ukrajinu mimořádně nepříznivý. Ukrajinské jednotky jsou na frontě v defenzivě, ruské síly postupují k prvnímu většímu městu, které by dobyli za téměř dva roky – železničnímu uzlu Pokrovsk. Vláda prezidenta Zelenského je navíc oslabena korupčním skandálem, který vedl k odvolání dvou ministrů.
Rusko mezitím pokračuje v nočním bombardování ukrajinských měst. Při jednom z nejhorších útoků posledních měsíců zničily rakety bytový dům v Ternopilu, kde zabily 26 lidí včetně dětí a dalších 22 lidí je stále pohřešováno.
Do Kyjeva přitom dorazila americká armádní delegace vedená ministrem armády Danem Driscollem. Podle ukrajinských zdrojů se jednání týkala cesty ke spravedlivému míru – včetně obrany vzdušného prostoru, možnosti úderů hluboko do Ruska a stabilizace fronty.
Mír, nebo pauza před další válkou?
Kreml zatím jakékoli nové konzultace popírá, mluvčí Dmitrij Peskov pouze zopakoval, že jakákoli dohoda musí řešit „základní příčiny konfliktu“ – fráze, kterou Moskva dlouhodobě používá pro své požadavky na neutralitu Ukrajiny a uznání okupovaných území.
Může být mír trvalý, pokud jedna strana dostane, co chce, a druhá ztratí prostředky k obraně? Evropa evidentně věří, že ne. Washington možná sází na rychlé řešení, ale Brusel a hlavní města od Paříže po Prahu varují, že špatný mír může být jen předehrou k další válce.
A tak zatímco v Ternopilu stoupá kouř z trosek a na východě Ukrajiny hřmí dělostřelectvo, diplomaté hledají odpověď na starou otázku: co vlastně znamená spravedlivý mír v době, kdy agresor drží zbraň u hlavy oběti?
Zdroj info: Reuters
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
