Americký prezident Donald Trump dal zelenou novému mírovému plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Problém? Dokument vznikal v utajení a především ve spolupráci s Ruskem. Ukrajina dostala jen hrubé obrysy a na její podněty nikdo nečekal. Evropa varuje před „novým Mnichovem“. Co vlastně Washington chystá?
Dvacet osm bodů bez Kyjeva
Plán má 28 bodů a inspiroval se – trochu překvapivě – Trumpovým návrhem příměří v Pásmu Gazy. Zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, budoucí vztahy USA s Ruskem i Ukrajinou a obecně „bezpečnost v Evropě“. Zní to ambiciózně. Jenže dokument vznikl bez účasti té strany, o jejíž budoucnost jde především.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sice nedávno setkal s americkými představiteli, podrobnosti plánu ale Kyjev nezná. Návrh počítá s tím, že Ukrajina přenechá Rusku část svého území, výrazně omezí armádu a vzdá se ambicí vstoupit do NATO. Kapitulace po téměř čtyřech letech obrany?
Moskva je „otevřená“, ale má podmínky
Kreml reagoval opatrně, ale s jasným vzkazem. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko je „otevřeno mírovému urovnání“. Co tím myslí? Vladimir Putin opakovaně požaduje velké územní ústupky, demilitarizaci Ukrajiny a záruku, že Kyjev nikdy nevstoupí do NATO.
Peskov zároveň uvedl, že Moskva a Washington jsou sice v kontaktu, ale o ukončení války se přímo nejedná. Přesto média hovoří o utajených konzultacích mezi oběma stranami. Ruská pozice je tedy skutečně slyšet – na rozdíl od té ukrajinské.
Evropa varuje, Česko přirovnává k Mnichovu
Reakce z Evropy na sebe nenechaly dlouho čekat. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová zdůraznila, že „aby jakýkoliv plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců a Evropy“. Česká republika šla ještě dál a plán přirovnala k „mnichovskému scénáři“ – tedy k principu „o Ukrajině bez Ukrajiny“.
Odborníci jsou skeptičtí. Jak poznamenal jeden z analytiků: „Neexistuje žádný scénář, v němž by vznikly akceptovatelné průsečíky jak pro Kreml, tak pro Ukrajinu.“ Pokud Washington tlačí Kyjev k ústupkům, aniž by od Moskvy získal reálné záruky, může jít o diplomatickou past.
Kdo plán připravoval?
Koordinaci návrhu měli na starosti zvláštní vyslanec Steve Witkoff, viceprezident J. D. Vance a prezidentův zeť Jared Kushner. Bílý dům potvrdil, že Trump „věří v pružnost“ a chce „zastavit zabíjení“. Otázka zní: za jakou cenu?
Invaze Ruska na Ukrajinu začala v únoru 2022 a rozpoutala největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Téměř čtyři roky bojů stály statisíce životů a způsobily obrovské materiální škody. Pokud má mír přijít, musí být spravedlivý – ne jen rychlý.
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
