Aktuálně:

Český průmysl na křižovatce: Když elektřina rozhoduje o přežití

21.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Český průmysl na křižovatce: Když elektřina rozhoduje o přežití

Zatímco politici v Bruselu ladí detaily Zelené dohody, v českých hutích a chemičkách se počítá něco jiného – kolik měsíců ještě vydrží platit účty za elektřinu. Studie poradenské společnosti EGU přináší varování, které by mělo znepokojit každého, kdo si myslí, že průmysl je jen abstraktní položka v HDP. Energeticky náročným firmám v Česku hrozí brzká ztráta konkurenceschopnosti.

Když sousedé hrají podle jiných pravidel

Příčina je prozaická: ceny energií. Ty tuzemské patří k nejvyšším v Evropě, a to jak v případě spotových cen elektřiny, tak regulované části. „Očekáváme, že se situace bude i nadále zhoršovat,“ konstatuje Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.

Skutečná past se ale skrývá v tom, jak s tím nakládají ostatní. Německo například od ledna 2026 plánuje snížit firmám poplatky za přenos elektřiny a daň z elektřiny – finální cena pro německé podniky by tak mohla klesnout až o polovinu oproti střední Evropě. Přibližně dva tisíce energeticky náročných firem tam dostane pevnou cenu elektřiny ve výši pěti eurocentů za kilowatthodinu, a to minimálně do roku 2029.

„Pokud by v této situaci měly české podniky platit plnou tržní cenu, stanou se takřka přes noc nekonkurenceschopnými,“ varuje Roman Blažíček, jednatel keramické společnosti Lasselsberger. Není to nadsázka – je to matematika.

Kompenzace, ne dotace

Zástupci Svazu chemického průmyslu a výrobců keramiky proto vyzvali stát k rychlému nastavení systému kompenzací. „Nepožadujeme dotace nebo nějaké přímé platby ze státního rozpočtu, ale rozumné a zákonem předpokládané kompenzace nákladů na elektřiny,“ zdůrazňuje prezident Svazu chemického průmyslu Daniel Tamchyna. Chtějí jen to, co mají jejich konkurenti v Německu nebo jinde v EU.

Hlavní viník? Vysoké ceny emisních povolenek, které ženou ceny energií výrazně výš než v USA nebo Číně. K tomu se přidávají ambiciózní cíle EU v oblasti elektrifikace a dekarbonizace. Výsledek: evropský průmysl platí za ambice, které zatím nikdo pořádně nespočítal.

Co slibuje nová vláda

Místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu Karel Havlíček avizoval, že snižování cen energií bude prioritou sestavované vlády. Jedním z prvních kroků má být přesunutí veškerých nákladů na obnovitelné zdroje od odběratelů na stát. „Nenecháme se zviklat tím, že nám bude někdo vykládat něco o tom, jak je to účetně špatně. Ty ceny energií jsou skutečně vysoké a musíme se na to dívat hospodářsky,“ prohlásil Havlíček.

Vláda chce také revidovat výdaje spojené s distribuční a přenosovou soustavou, regulované ceny energií i odpisovou politiku. V rámci EU pak hodlá tlačit na změnu evropské klimatické politiky.

Otázka zní: stihne to? Velkoobchodní ceny energií sice v posledních měsících klesají, ale stále zůstávají volatilní a pro mnohé české firmy dlouhodobě neudržitelné. A zatímco Německo už má jasný plán, český průmysl zatím čeká. A doufá, že tentokrát nebude pozdě.

Zdroj info: ČTK

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?