Ceny elektřiny na trzích klesají a podle energetické skupiny ČEZ tento trend bude pokračovat i v příštím roce. Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva pro domácnosti a firmy, které si ještě pamatují šok z let 2022–2023. Ale pro samotný ČEZ znamená levnější elektřina menší zisky a tlak na financování obřích investic.
Elektřina levnější, trhy klidnější
Průměrné realizační ceny letos pohybují přes 120 eur za megawatthodinu, ale pro rok 2026 se očekává pokles na zhruba 94 eur. To je pokles o pětinu. V srpnu měl ČEZ více než tři čtvrtiny výroby na příští rok prodané právě za tyto ceny.
Levnější plyn a nižší ceny emisních povolenek tlačí ceny elektřiny dolů. Po několika krizových obdobích se evropské energetické trhy konečně nadechly – díky diverzifikovaným dodávkám zemního plynu, mírnějším zimám a nižší poptávce firem po energiích. Oproti loňsku je situace klidnější, i když prostor pro další razantní zlevnění se už zmenšuje.
Dopad na účty: zlevnění, ale s otazníkem
S poklesem velkoobchodních cen se mění i ceníky pro domácnosti. Od ledna 2025 snížil ČEZ ceny elektřiny pro 1,6 milionu zákazníků s produkty na dobu neurčitou – o 240 Kč na každou spotřebovanou MWh. Cena silové elektřiny pro nejběžnější distribuční sazbu D02 tak klesne na zhruba 3190 Kč bez DPH.
Jenže realita na faktuře nebude tak jednoduchá. Energetický regulační úřad už avizoval, že regulovaná složka ceny elektřiny – tedy distribuce a poplatky za sítě – pro rok 2026 vzroste o 2,7 procenta. Jinými slovy, část úspor z nižších tržních cen se ztratí v nákladech na infrastrukturu, kterou je nutné přizpůsobit nové energetice.
Zisky pod tlakem, investice na obzoru
Letošní provozní zisk ČEZ (EBITDA) za první tři čtvrtletí dosáhl 103 miliard korun, ale čistý zisk meziročně klesl o 6,5 procenta. Důvod? Pokles realizačních cen elektřiny a vyšší odpisy, zejména kvůli začlenění plně plynárenských aktivit.
A do toho přichází „velké budovatelské úsilí“. Do roku 2030 chce ČEZ investovat přes 426 miliard korun, z toho 143 miliard má jít na rozvoj distribuční sítě. Modernizace jaderných bloků, přechod tepláren na plyn nebo útlum uhlí – to vše stojí miliardy. Levnější elektřina se tak stává paradoxem: vítaná pro spotřebitele, ale bolestivá pro výrobce, který má financovat energetickou transformaci země.
Co z toho plyne?
Zákazníci si mohou oddechnout, účty za elektřinu půjdou dolů. Přinejmenším v nominálním smyslu. Pro ČEZ ale platí, že nižší ceny znamenají slabší výnosy v době, kdy má stavět, opravovat a modernizovat víc než kdy dřív. Zda se tento energetický paradox dá udržet dlouhodobě, zůstává otázkou – jak dlouho může stát chtít levnou elektřinu a přitom čekat, že „jeho“ ČEZ vybuduje novou energetiku za stovky miliard?
Zdroj info: ČTK, ČEZ.cz
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
