Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 2,5 procenta. Český statistický úřad tak potvrdil svůj předběžný odhad, který mírně překonal očekávání České národní banky. Ta počítala s hodnotou 2,2 procenta. Inflace oproti září zrychlila o dvě desetiny procentního bodu. Co to pro nás znamená?
Potraviny opět v hlavní roli
Od loňska se ukazuje, že česká inflace má svého oblíbeného viníka – potraviny. Ty v říjnu zdražily meziročně o 3,6 procenta, což je výrazně více než v září. Z potravinových položek zdražila například káva zhruba o čtvrtinu, čokoláda skoro o pětinu a maso o více než šest procent. Je to kombinace špatné úrody a rostoucích cen zemědělských výrobců, která se rychle promítla do cen v obchodech.
Vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Pavla Šedivá upozorňuje, že právě ceny potravin a nealkoholických nápojů ovlivnily vývoj inflace nejvíce. Naopak v oblasti bydlení došlo k mírnému zlevnění energií – elektřina zlevnila o 3,6 procenta, plyn dokonce o téměř osm.
Služby dál zdražují
Služby rostou trvaleji a méně ochotně reagují na sezónní výkyvy. V říjnu byly meziročně dražší o 4,6 procenta, což je prakticky stejně jako v září. Nájemné, rekreační či kulturní služby, dovolené, stravování i ubytování – všude se drží inflace poblíž pěti procent. Analytici proto varují, že přetrvávající růst cen služeb nelze považovat za úspěch v boji s inflací. Zatímco u másla můžeme doufat v akční cenu, u nájemného či oběda v kantýně se slevy nečekají.
ČNB vyčkává
Z pohledu měnové politiky je situace jasná – inflace je mírně nad cílem centrální banky, ale pod kontrolou. Česká národní banka proto nadále vyčkává s repo sazbou na úrovni 3,50 procenta. Ekonomové se shodují, že s dalším snižováním sazeb se zatím nepočítá ani v roce 2026. Jádrová inflace zůstává stabilní kolem 2,8 procenta a rizika vyšší inflace přetrvávají.
V Evropě lehce pod průměrem
Z evropského pohledu si Česko pohoršilo o čtyři příčky, i tak má ale 14. nejnižší inflaci ze 41 sledovaných zemí. V Německu činí inflace 2,3 procenta, v Polsku 2,8 a na Slovensku nebo v Rakousku rovná čtyři. Na opačné straně spektra stojí Ukrajina s více než deseti procenty. Meziroční inflace v eurozóně je přitom 2,1 procenta a je blízko dlouhodobému cíli Evropské centrální banky.
Kam se ceny vydají dál?
Analytici se shodují, že inflace se patrně udrží v rozmezí 2–3 procent i v posledních dvou měsících roku. Předvánoční slevy sice přijdou, ale na celkovém trendu mnoho nezmění. Česká ekonomika tak vstoupí do roku 2026 v klidnější fázi: ceny rostou, ale rozumně, mzdy stoupají a nezaměstnanost zůstává nízká. Otázkou je, jak dlouho se podaří udržet tento křehký klid – protože, jak ukazují data, inflace se v české ekonomice umí schovat, ale nikdy nezmizí docela.
Zdroj info: ČSÚ, ČNB, Finmag.cz
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
