V chovu společnosti AGRO‑V ve Valdíkově na Třebíčsku budou muset veterináři utratit přes 20 000 kachen. Laboratorní testy potvrdily výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 a zároveň odhalily nepříjemnou skutečnost: na nákazu se přišlo až na jatkách v jihočeských Mirovicích. Případ je podle úřadů „zcela atypický“, ale zároveň vypovídá o tom, jak křehký je balanc mezi průmyslovým chovem a biologickou bezpečností.
Jak se virus dostal na jatka
Asi 2500 vykrmených kachen z Valdíkova zamířilo do Mirovic, kde je běžně porážejí. Teprve tam však veterináři při rutinní kontrole zjistili, že část zvířat nese virus H5N1. V tu chvíli už však bylo pozdě — ohnisko se potvrdilo i v domovském chovu, kde nyní čeká na likvidaci dalších 18 000 asi týdenních kachňat.
Zasáhnout budou muset i hasiči. Likvidace chovu začne 12. listopadu, kompostace a desinfekce mají následovat. V okolí vznikla tříkilometrová ochranná zóna a desetikilometrové pásmo dozoru. V praxi to znamená zákaz přesunů drůbeže, burz a výstav — zkrátka přísnou karanténu.
Když se bezpečnostní pravidla minou účinkem
Podle ministra zemědělství v demisi Marka Výborného chovatel zřejmě porušil povinnost hlásit úhyny, což by znamenalo zásadní selhání systému. „S něčím podobným jsme se setkali poprvé,“ uvedl ministr. Jednatel firmy AGRO‑V Jan Virag však oponuje: žádné úhyny podle něj nebyly a farma prý fungovala podle pravidel. Prověřování okolností teprve začalo a oficiální závěry zatím chybí.
Máme tu klasický spor mezi úřady a praxí. Kde končí lidská chyba a kde začíná systémový problém? Ve velkochovu s desítkami tisíc kachen nelze vše uhlídat na dny či hodiny přesně, ale právě tady se ukazuje, zda bezpečnostní protokoly nejsou jen papírovým cvičením.
Ekonomika pod tlakem
Tentokrát půjde o likvidaci přibližně 50 tun masa na jatkách, přičemž žádné by se nemělo dostat k zákazníkům. Přinejmenším spotřebitelé tedy mohou zůstat v klidu. Větší problém čeká chovatele v ochranných pásmech. Jak upozorňuje Českomoravská drůbežářská unie, omezení exportu ohrozí zejména šlechtitelské a líhňové chovy, které dodávají do třetích zemí. Tím Česká republika zároveň přijde o status země bez výskytu ptačí chřipky — nepříjemná zpráva pro celé odvětví.
Z hlediska mezinárodního obchodu je to rána i symbolická. Oproti loňsku se situace opakuje: tentýž valdíkovský chov čelil H5N1 už na přelomu let 2023/2024, tehdy muselo být usmrceno cca 22 000 ptáků a obnova trvala měsíce.
Co z toho plyne?
Lze odhadovat, že letošní ztráty nebudou tak obrovské, ale reputační škody jsou jisté. Dvakrát během dvou let na stejném místě — to už není náhoda, ale systémová výstraha. Virus si totiž nevybírá náhodně, ale podle slabin v ochraně a dohledu. Možná nejde jen o chřipku u kachen, ale o „chřipku“ celého modelu intenzivní živočišné výroby. Jak dlouho dokáže fungovat systém, v němž pár přehlédnutých úhynů může uzavřít export do světa?
Zdroj info: ČTK, svscr.cz
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
