Aktuálně:

Ministr Pilný se kvůli tlaku na růst platů opřel do odborů

18.09.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ministr Pilný se kvůli tlaku na růst platů opřel do odborů

Ministr financí Ivan Pilný se opřel do odborových předáků, kteří podle něho militantním tlakem na zvyšování platů nehájí zájmy zaměstnanců.

Odborů se v nedělní Partii televize Prima naopak zastal místopředseda KSČM Jiří Dolejš, podle něhož jsou požadavky na růst platů v popisu jejich práce. Odbory chtějí po zaměstnavatelích, aby příští rok zvedli platy o osm až deset procent. Firmy skokový růst odmítají.

Pilný zdůraznil, že podmínkou pro to, aby se lidé měli dobře, je fungující ekonomika, přičemž obráceně to neplatí. „Zvyšování platů na tak militantní bázi, jak ji prezentoval pan odborářský předák, je nesmysl. Oni nehájí zájmy zaměstnanců,“ řekl mimo jiné na adresu předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly. Cíle „militantních odborářských bossů“, jak je Pilný nazval, jsou podle něj jiné než hájit zájmy zaměstnanců, a to dostat se do parlamentu nebo do Bruselu.

„Nemůžu si přát lepší ohodnocení dobré práce odborů. Kdyby tomu bylo naopak, ani se o nás nezmíní,“ reagoval Středula. Pilný podle něho dává najevo obavu z rostoucí síly odborů, což ho prý těší. Ohledně militantnosti ale ministrovi doporučil, aby jel v doprovodu předsedy ANO Andreje Babiše do Francie. „Možná že by se mohl poučit, jak vypadá militantnost odborů. Ale z našeho pohledu toto není určitě cesta,“ řekl ČTK Středula. Podotkl také, že i odborový předák má právo kandidovat například do sněmovny nebo do Senátu, stejně jako někdejší manažer a podnikatel Pilný.

„Co jiného mají odbory dělat než tlačit na mzdy?“ reagoval na Pilného výpad Dolejš. Poukázal na to, že kolektivní vyjednávání o platech je samozřejmá věc. „Německé nebo francouzské odbory jsou mnohem ostřejší než české,“ dodal Dolejš.

Diskuse se točila také kolem dohody vládní koalice na zvýšení platů učitelů o 15 procent a dalších zaměstnanců ve veřejné sféře včetně třeba policistů a vojáků o deset procent od listopadu. Pilný kritizoval plošné přidávání, nedává podle něho smysl. „Nezaplatí se lidé, kteří něco dokážou. Měl by být určitý prostor, aby ti lepší učitelé, aby ti lepší úředníci, aby ti lepší policisté a hasiči dostali víc než ti ostatní,“ vysvětlil ministr.

Dolejš nesouhlasí s názory, že jde o předvolební dárky. „To je o tom, že se konečně národohospodářsky rozhodneme, že nechceme konkurovat světu nízkými mzdami,“ uvedl.

Převzato: mbc, mha (ČTK)


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?