Nejnovější zprávy odhalují překvapivý pokles vojenské pomoci Ukrajině o 43 % v červenci a srpnu 2025 oproti první polovině roku. Tento trend, navzdory rekordní evropské podpoře z první poloviny roku, vyvolává otázky o únavě donorů a budoucnosti konfliktu.
Od americké dominance k evropskému posunu
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 změnila globální bezpečnostní mapu. Od té doby proudila mezinárodní vojenská pomoc jako řeka, která se postupně zklidňovala v pomalejší tok. Na začátku dominovaly Spojené státy, které do konce roku 2024 dodaly pomoc v hodnotě přes 64 miliard dolarů. To bylo jako rychlá injekce síly pro Kyjev, ale zároveň to vyčerpávalo americké skladové zásoby.
Od roku 2023 se ale role obrátily. Evropa převzala větší díl, často převyšující ten americký. Evropané si uvědomili, že bezpečnost Ukrajiny je i jejich bezpečností. V průběhu let 2024 a 2025 došlo ke klíčovému posunu: místo dodávek zbraní ze starých skladů se začaly zadávat přímé objednávky u zbrojovek. To posílilo evropský obranný průmysl, který byl dříve ve stínu amerického giganta. Česká republika se v tomto kontextu ukázala jako spolehlivý hráč. Do května 2024 jsme poskytli vojenský materiál v hodnotě asi 6,75 miliardy korun ze svých armádních skladů, celkově pak vojenská podpora dosáhla částky kolem 25 miliard korun, což nás řadí mezi významné dárce v poměru k HDP.
Letní pokles jako varovný signál
Podle zprávy Kielského institutu klesla vojenská pomoc Ukrajině v červenci a srpnu o 43 % oproti prvním šesti měsícům roku. To je o to více šokující, že v květnu a červnu evropská podpora dosáhla rekordních 10,5 miliardy eur – a to už ne ze starých zásob, ale přímo od výrobců. Co se stalo? Únava donorů, jak naznačují analytici. Američané schválili „jen“ 500 milionů dolarů v rámci iniciativy USAI (Ukraine Security Assistance Initiative), což znamená změnu přístupu: více peněz pro evropské spojence, aby si zbraně kupovali sami.
Evropská unie naopak drží krok – celková vojenská pomoc od invaze se pohybuje mezi 63 a 65 miliardami eur, včetně fondu 5,4 miliardy eur ze zisků ze zmrazených ruských aktiv. Velká Británie slíbila 7,8 miliardy liber. My pokračujeme s dodávkami modernizovaných tanků T-72M4CZ a muniční iniciativou, přestože vládní změny přinášejí nejistotu. Evropa se stává hlavním pilířem pomoci, koordinovaným přes Evropský mírový nástroj (EPF) a nákupní mechanismus NATO (NSPA), který usnadňuje nákupy zbraní. Ale ten letní propad? Ukrajina potřebuje stálý přísun podpory, aby si udržela bojeschopnost.
Boom zbrojovek pod tlakem
Pro nás to není jen vzdálená zpráva. Naše zbrojovky, jako CSG nebo STV Group, zažily v době konfliktu až 350% nárůst exportu, z čehož 70 až 75 % směřuje nepřímo či přímo na Ukrajinu. V roce 2023 dosáhly tržby 75 miliard korun a odhaduje se, že v roce 2025 by mohly stoupnout na 100 miliard. Sektor zaměstnává kolem 30 tisíc lidí a má multiplikační efekt na ekonomiku – od dodavatelů po technologie. Pokles pomoci by mohl znamenat méně zakázek, propouštění a zpomalení růstu. Na druhou stranu, diverzifikace exportu do Asie nebo Afriky zmírňuje rizika, a poválečná obnova Ukrajiny by mohla otevřít nové dveře příležitostí.
Nejistá budoucnost, ale s evropskou odpovědností
Tento pokles není konec, ale varování. Pokud se konflikt protáhne, lze očekávat obnovení pomoci, možná s důrazem na inovace, jako jsou bezpilotní technologie. V případě diplomatického řešení by ale český průmysl pocítil rychlý útlum. EU a NATO drží koalici ochotných a my v Česku bychom měli zůstat v čele – nejen pro Ukrajinu, ale pro naši vlastní ekonomiku a bezpečnost.
Zdroj info: Zpráva Kielského institutu pro světovou ekonomiku, Ministerstvo obrany ČR, europa.eu, kyivindependent.com
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
