Evropská unie se v roce 2025 snaží představit své úsilí o snížení administrativní zátěže jako gesto smíření vůči protekcionistické politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok, který má ušetřit miliardy eur, není jen vnitřní reformou, ale i strategickým tahem v napjatých transatlantických vztazích.
Co se skrývá za bruselskými škrty?
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové si pro rok 2025 stanovila ambiciózní cíl: snížit náklady na administrativu o 25 procent u velkých podniků a o 35 procent u malých a středních firem. Znamená to úsporu zhruba 37,5 miliardy eur z celkových odhadovaných 150 miliard eur, které EU ročně vynakládá na regulace. Tyto škrty přicházejí v podobě tzv. omnibusových balíčků – rozsáhlých legislativních opatření, která zjednodušují pravidla v oblastech udržitelnosti, hospodářské správy a ochrany životního prostředí. Například mechanismus CBAM (uhlíkové vyrovnání na hranicích) by měl být méně komplikovaný pro dovozce, kteří platí poplatky za uhlíkově náročné zboží.
Proč je tento krok vnímán jako „dárek“ pro Trumpa? V létě 2025 byla uzavřena rámcová obchodní dohoda mezi EU a USA, která zavádí maximální clo ve výši 15 procent na většinu evropského zboží dováženého do Ameriky. EU se na oplátku zavázala nakoupit americký zkapalněný zemní plyn, ropu a jaderné technologie v hodnotě 750 miliard dolarů do roku 2028. Toto dojednání není konečné – USA jeho dokončení podmiňují změnami v evropské digitální legislativě. Trumpova administrativa, včetně Bílého domu a ministerstva obchodu, tlačí na zmírnění regulací, jako jsou DSA a DMA – tedy pravidla pro digitální služby a trhy, která nutí velké platformy jako Google nebo Meta kontrolovat obsah a chránit uživatele před nekalými praktikami. Prezident Trump tyto evropské normy označil za „zahraniční vydírání“ a pohrozil „podstatnými cly“. Rada pro obchod a technologie (TTC), společná platforma EU a USA, má sloužit k dialogu, ale zatím to vypadá spíš na přetahování.
Staré spory, nové kulisy
Tento kontext není nový. Historie transatlantických sporů sahá do osmdesátých let minulého století, kdy se obě strany hádaly o zemědělské subvence, nebo zákaz dovozu hovězího masa s hormony. Snižování cel v globálním měřítku posunulo konflikt do oblasti regulací – od sporů o subvence pro Airbus versus Boeing až po současné bitvy o environmentální standardy. Trumpovo první funkční období vyhrotilo situaci uvalením cel na ocel a hliník, což vedlo k odvetným opatřením. Nyní, během jeho druhého mandátu, se protekcionismus vrací v plné síle a EU hledá kompromis, aniž by obětovala svou strategickou autonomii.
Jak to zasáhne Česko a naše firmy?
Pro nás v Česku to není jen vzdálený bruselský příběh – je to realita, která se dotýká každého podnikatele. Navzdory slibům o deregulaci se administrativní zátěž dokonce zvyšuje. Podle průzkumu Sdružení pro zahraniční investice je složitá legislativa hlavní bariérou pro podnikání. Hospodářská komora ČR, v čele s prezidentem Zdeňkem Zajíčkem, v září 2025 zveřejnila „Blanickou výzvu“, která volá po komplexním boji s byrokracií. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo balíček 23 opatření ke zjednodušení regulace, ale už v roce 2024 počet povinností pro firmy vzrostl. Nové směrnice jako CSRD, které se týkají reportingu o udržitelnosti, jen přidávají papírování.
Ekonomické dopady jsou hmatatelné. Nová obchodní dohoda by měla způsobit zpomalení růstu HDP o 0,2 procentního bodu v roce 2025 a o 0,39 procentního bodu v roce 2026, odhaduje Ministerstvo financí ČR. Clo ve výši 15 procent ohrozí export do USA, což je pro české firmy a dodavatele komponentů bolestivý zásah. Svaz průmyslu a dopravy, stejně jako europoslanec Alexandr Vondra, volají po jednotném evropském postoji, aby se zabránilo rozštěpení trhu. Na druhé straně kritici varují: přílišná deregulace by mohla oslabit ochranu spotřebitelů a environmentální cíle.
Kompromis nebo eskalace?
V budoucnu se očekává pokračující tlak z Washingtonu na zmírnění evropských regulací, s rizikem dalších cel nebo sankcí. EU bude šetřit byrokracii, ale na svých standardech – digitálních i environmentálních – hodlá dál trvat. Pokud se podaří najít kompromis, mohlo by to otevřít dveře k silnějšímu transatlantickému partnerství. Jinak nás čeká další kolo tahanic, kde regulace hrají roli nejen ekonomickou, ale i geopolitickou.
Zdroj info: Politico, Europa.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
