Aktuálně:

Agentura Fitch snižuje fiskální výhled Polska kvůli nadměrným výdajům na obranu a politické patové situaci

12.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Agentura Fitch snižuje fiskální výhled Polska kvůli nadměrným výdajům na obranu a politické patové situaci

Ratingová agentura Fitch nedávno snížila fiskální výhled Polska na negativní. Důvodem jsou rekordní výdaje na obranu a politická patová situace, která brání nezbytným reformám. 

Když se podíváme na východ, vidíme Polsko jako pevnost, která se snaží chránit nejen sebe, ale i celou Evropu. Jenže za tuto obrannou zeď platí vysokou cenu. Ratingová agentura Fitch Ratings snížila fiskální výhled Polska ze stabilního na negativní, přičemž dlouhodobý rating zůstává na úrovni „A-“. Důvody? Rekordní výdaje na obranu a politický pat, který brání reformám. 

Obrana za každou cenu?

Polsko se v roce 2025 rozhodlo investovat do obrany neuvěřitelných 4,7 % svého HDP, což je podle dat Fitch nejvyšší podíl v rámci NATO. To znamená asi 190 miliard zlotých, v přepočtu zhruba 1,1 bilionu korun. Pro srovnání, ještě v roce 2021 dávalo Polsko na obranu „jen“ 2,2 % HDP. Důvod je jasný – geopolitická situace ve východní Evropě, zejména pokračující rusko-ukrajinský konflikt a nedávné incidenty, jako narušení vzdušného prostoru ruskými drony, nutí Varšavu jednat. 

Schodek veřejných financí má podle odhadů Fitch dosáhnout v roce 2025 alarmujících 6,9 % HDP, zatímco medián zemí s ratingem „A“ je pouze 2,9 %. Ještě v roce 2021 byl polský deficit na úrovni 1,7 % HDP. Celkové vládní výdaje navíc vzrostly na téměř 50 % HDP oproti 43,6 % před čtyřmi lety. Tato čísla ukazují, že Polsko jede na dluh – a to doslova. Veřejný dluh by mohl do roku 2027 dosáhnout 68 % HDP, což je výrazně nad průměrem zemí se stejným ratingem.

Politický pat jako brzda pokroku

Není to ale jen o penězích na obranu. Velkým problémem je politická situace v Polsku. Prezident Karol Nawrocki, zvolený v červnu 2025 a zastupující národně-konzervativní proud, má právo veta, kterým blokuje klíčové reformy vlády premiéra Donalda Tuska. Výsledek? Politický pat, který znemožňuje fiskální konsolidaci, tedy snižování deficitu a stabilizaci veřejných financí. Jak uvádí Fitch, hluboká polarizace mezi vládou a opozicí, podporovanou prezidentem, zhoršuje schopnost země řešit své rozpočtové problémy.

Představte si to jako auto, které jede z kopce bez brzd. Vláda chce šlápnout na pedál, ale prezident drží volant a odmítá zatáčet. Nawrocki navíc odmítá zvyšování daní a podporuje sociální programy, což rozpočet zatěžuje ještě více. Evropská komise situaci sleduje a odhaduje deficit na 6,4 % HDP pro rok 2025, přičemž vyzývá Polsko k reformám. Zároveň ale uznává, že výdaje na obranu jsou vzhledem k bezpečnostní situaci částečně oprávněné.

Ekonomika roste, ale za jakou cenu?

Přes všechny tyto problémy polská ekonomika paradoxně roste. Podle dostupných dat se růst HDP v roce 2025 pohybuje mezi 3,2 a 3,9 %, což je na evropské poměry slušný výkon. Jenže růst není všechno. Jak upozorňují analytici Fitch, MMF i OECD, vysoké výdaje na obranu a sociální programy tlačí rozpočet do červených čísel. Někteří ekonomové volají po reformách penzijního systému a veřejných financí, zatímco jiní argumentují, že v době geopolitické nejistoty jsou zvýšené výdaje nevyhnutelné.

Když se podíváme zpět, vidíme, že před rokem 2020 byla fiskální politika Polska relativně vyvážená. Pandemie a ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 ale vše změnily. Deficit se za pár let vyšplhal z 1,7 % na téměř 7 % HDP. 

Co to znamená pro Česko?

A jak se to dotýká nás? Polsko je naším klíčovým sousedem a ekonomickým partnerem, takže jeho problémy nejsou jen jeho záležitostí. Na jednu stranu rostoucí polské mzdy vytvářejí tlak na český trh práce a konkurenceschopnost našich firem. Na druhou stranu vysoké výdaje na obranu otevírají příležitosti pro české společnosti v obranném průmyslu – ať už jde o dodávky techniky, nebo spolupráci na infrastrukturních projektech.

Zároveň je tu i riziko. Růst veřejného dluhu v Polsku může destabilizovat finanční trhy v celém regionu, což by se dotklo i nás. Přesto musíme uznat, že posilování polské obrany má pro Česko i pozitivní význam – silný soused znamená větší bezpečnost pro všechny. Otázka je, zda fiskální rizika nepřeváží.

Co čeká Polsko v příštích letech? 

Pokud se nepodaří prosadit fiskální reformy, hrozí další zhoršení situace. Fitch varuje, že pokračování vysokých výdajů na obranu a sociální transfery může udržet deficit a zadlužení na vysoké úrovni až do roku 2027. V nejhorším případě by mohl být rating Polska snížen, což by zvýšilo náklady na obsluhu dluhu. Naopak optimistický scénář počítá s tím, že tlak EU a finančních trhů donutí Varšavu k postupné konsolidaci.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: politico.eu, analýzy Fitch Ratings


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.