Aktuálně:

Proč stojíme za Ukrajinou a Izraelem? Protože je to nejen etické, ale i dobré pro byznys

08.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

12 votes, average: 2,67 out of 512 votes, average: 2,67 out of 512 votes, average: 2,67 out of 512 votes, average: 2,67 out of 512 votes, average: 2,67 out of 5
Proč stojíme za Ukrajinou a Izraelem? Protože je to nejen etické, ale i dobré pro byznys

„Proč podporovat Ukrajince, nebo Židy? Dělejme politiku všech azimutů a vyděláme na tom…“ Kdo z nás někdy nenarazil na tento typ argumentace mravních relativistů? Tváří se jako velcí pragmatici, kterým jde o to „dělat dobrý byznys“. Ve skutečnosti mají problém nejen s morálkou, ale rovněž s ekonomikou. Dlouhodobě se totiž i v obchodě vyplatí vsadit na demokraty, nikoli na diktátory. Kšeftovat s tyrany je snad dobré někdy a pro někoho, když však chce trvale prosperovat stát, musí patřit do „lepší společnosti“.

Když jsem pracoval pro Mirka Topolánka, kladla vláda velký důraz na ekonomickou diplomacii. Někdo by si mohl myslet, že jsme se tedy asi „v zájmu získání trhů“ distancovali od Václava Havla, který razil politiku podpory lidských práv. Což dle „azimuťáků“ není dobré pro obchod. Omyl. Ve skutečnosti se náš první polistopadový prezident stal skvělou exportní značkou. Umístil nás na mapu světa a jeho jméno pomáhalo k byznysovým dohodám i tam, kde by to zastánci hesla „nic než byznys“ nečekali…

Chcete-li někde uzavřít kontrakt, prvním předpokladem k tomu je, že vás znají. A Havel se stal globální superhvězdou. Navíc s kladným znaménkem, což otevírá dveře dokonce v zemích, které samy mají k demokracii hodně daleko. Dobrá pověst je zkrátka důležitá. I nyní vidíme, ja moc Rusko trpí sankcemi uvalenými na něj svobodným světem za agresi na Ukrajině. Dokonce Čína, ekonomická velmoc, která Putinovi pomáhá, tak musí činit omezeně, aby penalizační kladivo nedopadlo i na ni.

Může se zdát, že v případě Izraele tohle neplatí. Ano, nějakou dobu se arabské země snažily využít těžby energetických surovin k tomu, aby donutily Západ postavit se proti Židům (i kvůli tomu vznikla ropná krize v 70. letech). Dnes už je však situace jiná a dobré byznysové vztahy s USA a Izraelem jsou pro šejky důležitější než podpora teroristů (byť existují výjimky, takový je celkový trend). Specificky pro Českou republiku pak platí, že přátelství s Izraelem nám přinese víc prosperity, než celý muslimský svět.

Máme i další příklad, kdy se nám vyplatí stát na správné straně: Taiwan. Ten je sice proti kontinentální Číně trpaslíkem, avšak z pohledu zahraničních investic u nás je proti ní obrem. Totéž platí pro Ukrajinu. Už dnes na obchodech s ní vyděláváme. Ano, většinou jde o zbraně. Ale do budoucna se vyplatí investovat v této zemi s velkými zdroji a velkou potřebou modernizace. Co bychom měli z Ruska? Dlouhodobě nebylo nikdy pro náš export zásadní a závislost na importu ropy a plynu nám přinášela jen potíže a hrozby.

Vzdor vžitým předsudkům, že byznys je špinavá disciplína, ve skutečnosti platí, že ke skutečnému bohatství vede cesta přes dobrou pověst. Má snad někdo pocit, že se Maďarsku či Slovensku vyplácí jejich „rebelování“ v rámci EU a snaha mít konexe v Kremlu? Válečná a energetická krize je sejmula daleko tvrději než nás, nebo Polsko. On také obdiv k vládě pevné ruky obvykle nevede k ekonomicky efektivnímu rozhodováním ani v domácí politice – a intervencionismus tamních vlád vyšel jejich občany draho.

Co se týká podpory Ukrajiny, patříme v Evropě k většině. Ale nebylo tomu tak od počátku. Nejen Slováci a Maďaři, ale i Němci měli velkou slabost pro Rusko. Narozdíl od nás a Poláků. Ano, tehdy se mohlo zdát, že jsme „naivní rusofobové“. Ale karta se rychle obrátila. V Berlíně pochopili, že šanovat kvůli dodávám plynu diktátora není dobré pro byznys a mohli by zaznamenat daleko větší ztráty, než jim způsobí odstřižení se od dodávek této suroviny. Takže dali přednost dobrému jménu před levným ruským plynem.

Jiná situace panuje v případě Izraele. Jeho věrnými spojenci jsme v Evropě skoro sami. To neznamená, že na tom proděláme. Naopak: všem ostatní se nevyplatí, že podporuji teroristy z Hamásu. Pouze jim cpou peníze a zisk z toho nemají žádný. Jen (v tomto případě zbytečně a hloupě) naštvou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tohle je přesně případ, kdy je daleko lepší držet se hodnot humanity, práva a svobody a ne zlé ideologie. Zde té progresivistické, jejíž nositelé nenávidí Židy.

Možná ne každý z principu stojí za těmi, kteří se brání a oponuje agresorům. Je to však nejen správné, ale nakonec také výhodné. Dlouho světu dominují mocnosti, které se řídí jistými etickými principy. Potvrdilo se to v první a druhé světové a nakonec i ve studené válce. Mladé Spojené státy a Velká Británie se spřátelily, byť předtím spolu svedly rozhořčenou válku o nezávislost bývalých kolonií. Proč? Protože sdílejí stejné hodnoty. Totéž platí pro Německo a Japonsko, někdejší země Osy, které se staly pevnou součásti svobodného světa…

„Politika všech azimutů“ je pouze eufemismus, jež má zakrýt sympatie k tyranům. Nechme stranou etické problémy takového jednání, morálka je každého osobní věc. Ono je to ale jak nemravné, tak hloupé. Zkrátka, nevyplácí se to. Co jsme měli ze Zemanovy submisivitě k Číně? Jak naší prosperitě prospěly Klausovy exkluzivní vztahy s Kremlem? Kšefty s diktátory nikdy nevedou k trvalému růstu bohatství. Je to logické. Prosperitě se daří tam, kde je volný trh. A ten je pouze tam, kde je svoboda.

Buďme jako Češi hrdí, že jsme spojenci Ukrajinců i Židů. Není takových mnoho, někteří podporují jen jeden z obou bránících se národů, jiní žádný. Kromě toho, že děláme dobrou věc, z toho také budeme něco mít. Možná se to neprojeví hned, ale v blízké budoucnosti jistě. Země nadbíhající islamistům nebo ruským expanzionistům budou platit. A nejen dobrou pověstí… Ostatně i Starý zákon nás učí, že jen ti dobří zbohatnou. Naše víra, tradice a kultura jsou v souladu s aktuální situací ve světě. Ať ti špatní spláčí nad výdělkem!

Martin Schmarcz, vydavatelem revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.