Aktuálně:

Italský sen za 13,5 miliardy eur se blíží k realitě

08.08.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Italský sen za 13,5 miliardy eur se blíží k realitě

Itálie 6. srpna 2025 konečně získala definitivní schválení projektu mostu na Sicílii, monumentálního díla za 13,5 miliardy eur, které má propojit pevninu s ostrovem. Po desetiletích odkladů a sporů se zdá, že tento „most, který nikdy nebude,“může skutečně vzniknout.

Most jako symbol naděje i kontroverze

Most se bude tyčit do výšky téměř 400 metrů, překlene Messinskou úžinu a spojují Sicílii s italskou pevninou. S délkou 3,7 kilometru, z toho 3,3 kilometru visutého rozpětí, má být tento kolos schopen pojmout až 6 000 vozidel za hodinu a 200 vlaků denně. Podle odhadů italské vlády, jak uvádí server Politico.eu, by mohl projekt přinést nárůst HDP jižní Itálie o 23 miliard eur a vytvořit až 120 000 pracovních míst ročně během výstavby.

Přípravné práce mají začít už na podzim 2025, hlavní výstavba pak v roce 2026, s plánovaným dokončením kolem roku 2032–2033. Jde o projekt, který má ambici změnit tvář jižní Itálie.

Od Římanů k Meloniové

Myšlenka propojit Sicílii s pevninou není nová. Už starověcí Římané snili o překonání Messinské úžiny, ale teprve v roce 1968 se začalo o mostu mluvit vážně. Od té doby projekt prošel řadou vzestupů a pádů – schvalování, rušení, předělávání návrhů. V 90. letech a na počátku 21. století se stal symbolem politických slibů, které nikdy nebyly naplněny. Vlády Silvia Berlusconiho i Romana Prodiho s ním koketovaly, ale vždy narazily na finanční nebo politické překážky.

Teprve nyní, pod vedením premiérky Giorgie Meloniové a ministra dopravy Mattea Salviniho, dostal projekt zelenou. Jak uvádí zpráva na Politico.eu, Meziresortní výbor pro hospodářské plánování a udržitelný rozvoj (CIPESS) definitivně schválil plán, což otevírá cestu k realizaci. Je to historický moment. Ale proč právě teď? Důvodem je kombinace politické vůle, finančních alokací v rozpočtech na roky 2024 a 2025 a pokroku v technologiích, které slibují bezpečnost i v seismicky aktivní oblasti.

Ekonomický impuls, nebo černá díra pro veřejné finance?

Zastánci projektu, včetně italské vlády, vidí v mostu zlatý důl pro ekonomiku. Odhadované náklady 13,5 miliardy eur (přibližně 337 miliard Kč) mají být kompenzovány masivními investicemi do infrastruktury – 40 kilometrů nových silnic a železnic, či tři nové železniční stanice. Podle oficiálních údajů italské vlády, citovaných na Politico.eu, by po dokončení mohlo vzniknout až 30 000 přímých a 90 000 nepřímých pracovních míst. To je pro chudší jih Itálie, kde nezaměstnanost dlouhodobě přesahuje celostátní průměr, jako balzám na duši.

Navíc most má strategický význam. Jak zdůrazňuje ministr Salvini, posílí nejen dopravní spojení v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T), ale i vojenskou bezpečnost v jižní Evropě, což oceňuje i NATO. Ale co na to kritici? Ti varují před obrovskými riziky. Nejenže jsou náklady gigantické, ale hrozí i neefektivní využití veřejných peněz. A co víc – Evropská unie projekt nepodpoří z hlavního fondu Nástroje pro propojení Evropy (CEF), protože leží pouze na území Itálie. I když nabízí jiné formy financování, hlavní tíha zůstane na italském rozpočtu.

Rizika, která nelze ignorovat: Od zemětřesení po mafii

Messinská úžina není jen krásný kousek moře, ale i místo, kde se země třese. Nejničivější zemětřesení zde udeřilo v roce 1908 a zabilo desítky tisíc lidí. Kritici, včetně průmyslových expertů, proto pochybují o dlouhodobé bezpečnosti mostu, i když technologie slibují odolnost. K tomu se přidávají environmentální obavy. Ekologické organizace jako WWF či Legambiente varují před dopady na mořské a ptačí ekosystémy a narušením chráněných území Natura 2000. Jejich stížnosti už míří k EU.

A pak je tu stín organizovaného zločinu. Kalábrijská ‚Ndrangheta a sicilská Cosa Nostra by mohly podle kritiků infiltrovat výběrová řízení a realizaci projektu. Historie ukazuje, že velké stavební projekty v těchto oblastech často přitahují mafii jako magnet. A co místní obyvatelé? Přibližně 4 000 lidí bude muset opustit své domovy kvůli vyvlastnění. Jejich odpor je hlasitý a pochopitelný. Kdo by chtěl obětovat svůj domov pro „vyšší dobro“?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: Politico.eu, Italská vláda (CIPESS): Oficiální informace o schválení a ekonomických dopadech.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.