Aktuálně:

Dioptrické brýle s automatickým ostřením

07.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Dioptrické brýle s automatickým ostřením

Nová technologie optických čoček založená na principu tekutých krystalů umožní, aby se brýle samy přizpůsobily tomu, na co jejich uživatel kouká. To by mohlo zbavit lidi potřeby střídat brýle nebo si zvykat na multifokální čočky.

Se zvyšujícím se průměrným věkem světové populace je čím dál běžnější potřeba střídat brýle na blízko a na dálku. Díky různým vychytávkám se tomuto střídání brýlí dá vyhnout. Například různé varianty multifokálních brýlí fungují tak, že místo střídání brýlí se uživatel dívá přes různé části skel podle toho, na jak velkou vzdálenost se dívá. Další variantou jsou brýle, které si uživatel sám nastaví podle toho, jak aktuálně potřebuje. Například firma Adlens přišla s brýlemi založenými na principu dvou destiček, které je možné vzájemně posouvat otočením kolečka.

Finská společnost IXI nyní pracuje na brýlích, které se dokáží takto přizpůsobit samy, aniž by uživatel cokoli dělal. Díky elektrickému poli se zde otáčí tekuté krystaly tak, jak je potřeba a samy reagují na vzdálenost pozorovaných objektů. To je současně jejich hlavním lákadlem, ale i potenciálním nedostatkem. Například při čtení, kde se oči pohybují jednoznačným způsobem, je pro brýle snadné identifikovat, jak se mají přizpůsobit. V případě jiných různě vzdálených objektů jde o výrazně náročnější proces. Během testování jsou jeho účastníci žádáni, aby se dívali střídavě na blízké a vzdálené objekty, aby se zjistilo, zda na tyto rychlé přechody dokáží brýle plynule reagovat.

Vzhledem ke složité technologii jsou brýle také poměrně náročné na různou elektroniku, která zde musí být ukrytá. Vývojáři si uvědomují, že musí jít o vhodný módní doplněk a tak si dávají záležet, aby vše potřebné bylo skryté v obroučkách, které budou vyhovovat široké škále uživatelů. Obroučky stále zůstanou citlivou součástí brýlí. Bude existovat malá flexibilita v jejich úpravě, ale skutečně jen malá. Brýle totiž musí uživateli dobře sedět, aby měly šanci správně ostřit. Navíc tyto brýle bude třeba, na rozdíl od jejich konkurenčních technologií, nabíjet. Baterie by měla vydržet po dobu dvou dní a tak je plánováno, že přes noc se pohodlně dobijí.

Vzhledem k určité nespolehlivosti samostatného ostření existují obavy, že by brýle mohly být dokonce nebezpečné. Nejen díky tomu, že nepoznají, na co mají zaostřit, ale pouze drobné zpoždění může být samo o sobě v některých situacích problém. Například při řízení, během provádění operace nebo jiné náročné činnosti. Z toho důvodu se počítá s tím, že první verze těchto brýlí nebude měnit celou oblast skel a tak bude vždy možnost podívat se přes nezměněnou část. To by mělo zajistit jejich bezpečnost.

Kromě společnosti IXI existují i jiné projekty, které se snaží usnadnit život lidem, kteří trpí současně krátkozrakostí i dalekozrakostí. Některé tyto projety dokonce doufají, že by mohly zpomalit nebo dokonce zvrátit oční vady. Ovšem tyto projety zatím nejsou dostatečně daleko ve svém vývoji. Oproti tomu společnost IXI v letošním roce plánuje oznámit, kdy budou její brýle uvedeny na trh. Prozatím se tají, kolik by měly stát. 

Foto: Pixabay

Autor: Vojtěch Benda 

Zdroj info: BBC, ALLABOUTVISION


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.