Vedení Evropské komisi evidentně nezvládá vnější tlaky americké administrativy, ani vnitřní požadavky na změnu fungování EU. Původní cíl a smysl evropské integrace se poněkud zvrtnul a zcela se obrací naruby. Namísto pokračování v úsilí o zvyšování životní úrovně obyvatel dokonce hrozí v krátké době její výrazný propad.
A to ve chvíli, kdy se ceny problémového spekulativního nástroje – emisních povolenek, ve jménu náboženství green deal propíšou do životních nákladů obyvatel. Přesto, že okolní svět gnoseologicky nepodložený a těžce nepromyšlený marketingový program green deal opouští, a sama komise má k dispozici Draghiho report o „stavu unie“, vedení se zatím stále tváří, že se nic neděje.
I když odborná komunita považuje celní dohodu s Trumpem pro Evropu za spíše ponižující, je pravdou, že více než náklady celní dohody s Trumpem nás poškozuje přebujelá byrokracie domácí provenience. Vnitřní trh brzdí množství národních předpisů, různorodých standardů a zbytečných byrokratických překážek.
Evropa bojuje o čas. Nepodaří-li se jí lépe čelit geopolitickým tlakům, měla by rasantněji řešit odstranění vnitřních byrokratických barier. Přesto přebujelé byrokratické orgány dál požadují pravidelné ESG reporty o mrtvém projektu a odehrávají se další podobné orwellovské děje. Ti, kteří si na projektu green deal založili svou pochybnou byznysovou příležitost, se jí evidentně nechtějí vzdát a udržet ji, co nejdéle to půjde.
Přestože náklady obyvatelstva a společnosti jsou a ještě budou enormní.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
