Aktuálně:

Svatovítské varhany: Nový hlas katedrály a symbol národní hrdosti

31.07.2025, Autor: Laura Šuleková

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Svatovítské varhany: Nový hlas katedrály a symbol národní hrdosti

V pražské katedrále svatého Víta se rodí hudební zázrak – nové varhany, které mají být jedním z nejvýznamnějších nástrojů svého druhu v Evropě. S více než 6 000 píšťalami a cenou přesahující 100 milionů korun se blíží završení dlouholetého snu. Jaké výzvy přinesla jejich instalace a co varhany znamenají pro naši kulturu?

Hudební kolos

Představte si nástroj, který váží přes 30 tun, má kolem 6 500 píšťal a jeho zvuk dokáže naplnit obrovský prostor gotické katedrály. Ano, mluvíme o nových varhanách, které právě teď instalují v katedrále svatého Víta. Jak uvádí zpráva agentury Reuters, jde o jeden z největších varhanních projektů v Evropě za poslední dekády. Výrobcem je španělská dílna Gerharda Grenzinga z katalánského El Papiol, která do Prahy přinesla nejen technickou preciznost, ale i uměleckou vášeň. S čtyřmi manuály, pedálem a 93 až 96 rejstříky, což jsou sady píšťal určující charakter zvuku, se tento nástroj stane hudebním srdcem katedrály.

Instalace, která začala na jaře 2025, je v těchto dnech v plném proudu. Na západní kruchtě je už nainstalováno 60 až 70 % hmotnosti nástroje a do konce července se očekávají poslední dodávky píšťal ze Španělska. Hrubá stavba má být hotova v polovině srpna, následovat bude ladění – proces tak složitý, že se bude odehrávat převážně v noci, aby se minimalizovaly rušivé zvuky. Podle plánu, jak uvádí Nadační fond Svatovítské varhany, by měl být nástroj předán na konci února 2026 a slavnostní inaugurace proběhne 15. června 2026, symbolicky na svátek svatého Víta.

Historický dluh po staletích čekání

Když se podíváme do minulosti, zjistíme, že varhany v katedrále svatého Víta mají pohnutou historii. První zmínky o nich sahají až do poloviny 13. století, ale požáry, války a technické nedostatky znamenaly, že katedrála nikdy neměla nástroj, který by plně odpovídal její velikosti a významu. Staré varhany od Josefa Melzera z roku 1930, které zde dosud sloužily, byly považovány za provizorní a nedostatečné. Současný projekt není jen technickou inovací, ale i symbolickým završením více než 700 let výstavby katedrály.

A co víc, katedrála si starý nástroj ponechá. Díky tomu se otevírá možnost hrát skladby pro dvoje varhany, což je v evropském kontextu vzácná příležitost.

Cena za dokonalost

Za touto hudební revolucí stojí nejen technická zručnost, ale i obrovská společenská podpora. Veřejná sbírka „Dejme hlas symbolu naší vlasti“, která běží od roku 2017, vynesla přes 106 milionů korun, jak uvádí Nadační fond Svatovítské varhany. Zapojily se desetitisíce dárců, včetně velkých firem jako Škoda Auto. Celkové náklady však přesáhly 100 milionů korun, což překročilo původní rozpočet o více než 20 milionů. Není to málo, a ano, někteří kritici se ptají, zda taková částka nemohla být využita jinde.

Technické výzvy navíc projekt zkomplikovaly. Nosnost západní kruchty musela být zpevněna, akustické vlastnosti pískovce v katedrále ztížily ladění a pandemie COVID-19 spolu s problémy s materiály, například kvalitou dřeva, zpomalily postup prací. Původní plán, že varhany zaznějí už v roce 2019, se tak posunul o celých sedm let. A co víc, umístění nástroje částečně zakrývá slavné vitrážové rozetové okno. Akustici a varhaníci to obhajují jako nezbytné, ale pro některé je to estetický kompromis.

Český dotek a kulturní přínos

Nové varhany nejsou jen technickým skvostem, ale i výrazem české identity. Designér Peter Oláh ze Škoda Auto do nich zakomponoval české prvky, například křišťálové dekorace od firmy Lasvit, které dodávají nástroji jedinečný vzhled. Je to jako kdyby se v gotických zdech katedrály zrcadlila i naše současná kreativita. A právě tato kombinace tradice a moderny dělá projekt tak výjimečným.

Katedrála svatého Víta se stane ještě silnějším magnetem pro turisty i věřící. Jak ukazují plány Nadačního fondu Svatovítské varhany, po slavnostním uvedení v červnu 2026 nás čekají festivaly a koncerty, například Mezinárodní varhanní festival „Svatovítské varhanní večery“. To není jen posílení kulturního života Prahy, ale i ekonomický impuls pro cestovní ruch. A co víc, úspěch veřejné sbírky ukazuje, že když se spojíme, dokážeme velké věci. Není to snad důkaz, že kultura může být spojovacím prvkem i v době, kdy je společnost často rozdělena?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Laura Šuleková

Zdroj info: Reuters: Článek o instalaci nových varhan, Nadační fond Svatovítské varhany: Technické údaje a informace o financování, irozhlas.cz: Reakce odborníků a plány na budoucí využití varhan, dostupné na příslušných stránkách portálu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.