Aktuálně:

Umělá inteligence v rukou armády: Grant 200 milionů dolarů pro technologické giganty

17.07.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Umělá inteligence v rukou armády: Grant 200 milionů dolarů pro technologické giganty

Ministerstvo obrany USA udělilo granty až 200 milionů dolarů čtyřem technologickým gigantům – Anthropic, Google, OpenAI a xAI – na vývoj umělé inteligence pro národní bezpečnost.

Když Pentagon sází na umělou inteligenci

Ministerstvo obrany USA (Department of Defense – DoD) oznámilo, že čtyři přední společnosti – Anthropic, Google, OpenAI a xAI Elona Muska – získaly granty v maximální výši až 200 milionů dolarů na každý projekt výzkumu umělé inteligence (AI). Celkem tedy může jít až o 800 milionů dolarů, jak uvádí zpráva CNBC. Cílem je jasný: vyvinout tzv. agentní AI systémy, tedy autonomní softwary, které zvládnou složité úkoly s minimálním lidským dohledem.

Od chatbotů k bojovým algoritmům

Investice Pentagonu do AI nejsou žádnou novinkou. Už více než 10 let se americká armáda zajímá o tyto technologie, ale skutečný zlom přišel v roce 2022 se spuštěním ChatGPT, který ukázal, jak moc může generativní AI změnit hru. Od té doby Pentagon nalil do AI projektů přes 670 milionů dolarů, jak uvádí aktuální data DoD, a plánuje, že brzy překročí miliardovou hranici. Pro fiskální rok 2026 je navíc v rozpočtu vyčleněno rekordních 13,4 miliardy dolarů na AI a autonomní systémy. To je jasný signál: umělá inteligence se stává klíčovou zbraní budoucnosti..

Co jsou agentní AI systémy a proč jsou tak důležité?

Agentní AI systémy, na které se granty zaměřují, nejsou jen další chatboty na pokec. Jde o pokročilé technologie, které dokážou samostatně vnímat prostředí, rozhodovat se a učit se z vlastních zkušeností. V kontextu národní bezpečnosti to znamená třeba plánování vojenských operací, analýzu zpravodajských informací nebo obranu před kybernetickými útoky. Jak uvádí Pentagon, tyto systémy mají být nadstavbou nad dosavadními technologiemi. Ale ruku na srdce – nezní vám to trochu jako sci-fi film, kde stroje přebírají kontrolu? Právě tady začínají otázky, na které zatím nemáme jasné odpovědi.

Na jedné straně je nadšení. Agentní AI může zrychlit rozhodování, zvýšit přesnost a efektivitu vojenských operací. Představte si, jak rychle by mohl takový systém zanalyzovat tisíce hodin zpravodajských dat, zatímco člověk by na to potřeboval týdny. Podle Pentagonu je to strategická výhoda, která může rozhodnout o budoucnosti globální bezpečnosti. A navíc – proč nevyužít inovace od komerčních gigantů, když jsou už teď o krok napřed?

Na druhé straně však stojí pořádná dávka skepticismu. Etické obavy jsou na místě. Co když autonomní systém udělá rozhodnutí s katastrofickými následky, aniž by nad ním měl člověk kontrolu? Kdo ponese odpovědnost? A co riziko, že se vojenský personál začne na AI příliš spoléhat, jak varují někteří odborníci? Neziskové organizace volají po jasných pravidlech – etika, transparentnost a lidský dozor musí být prioritou.

Očekává se, že v letech 2025 až 2030 bude růst výdajů na AI pokračovat, a to nejen v USA, ale i v EU a ČR. Agentní AI systémy se mohou stát běžnou součástí nejen obrany, ale i civilního života. Jak ale zdůrazňují odborníci, klíčem bude zodpovědný přístup – etika a lidský dozor nesmí zůstat jen prázdnými slovy. Pro Českou republiku je to šance na technologický skok. Pokud dokážeme propojit výzkum, kapitál a průmysl.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: CNBC, „Anthropic, Google, OpenAI, xAI Granted Up to $200 Million from DoD, Pentagon, rozpočtové dokumenty FY2025 & FY2026


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.