EU se nachází v rozhodujícím okamžiku. Zatímco USA a Čína uhánějí vpřed v závodě o technologickou nadvládu, EU se snaží najít rovnováhu mezi inovacemi a přísnou regulací umělé inteligence. Je tento přístup zárukou budoucího úspěchu, nebo jsme už definitivně zmeškali vlak?
Globální závod: Kde stojí EU?
Technologický svět připomíná závodní dráhu, kde USA a Čína představují formule, které investují miliardy do umělé inteligence a míří k cíli. A EU? Ta jako by jela spíše v autě, které dbá na bezpečnostní předpisy. Podle dat z portálu europa.eu se EU v roce 2021 podílela na celosvětových investicích do AI pouhými 7 %, zatímco USA dosáhly 40 % a Čína 32 %. V roce 2023 Evropa investovala do AI asi 5 miliard eur, kdežto USA čtyřnásobek – 20 miliard eur. Tyto čísla jasně ukazují, že jsme v globálním závodě pozadu.
EU se od roku 2015 snaží posílit svou digitální konkurenceschopnost skrze strategii Jednotného digitálního trhu. V roce 2020 přišla Bílá kniha o AI, která zdůraznila potřebu excelence a důvěry. Dnes je jasné, že Evropa vsadila na jinou kartu než její konkurenti – na etiku a regulaci. Otázka zní: je to výhoda, nebo přítěž?
AI Act
Jedním z klíčových kroků EU je přijetí AI Actu, prvního komplexního legislativního rámce pro regulaci umělé inteligence na světě, který vstoupil v platnost v srpnu 2024. Tento zákon rozděluje AI systémy podle rizikovosti – od zakázaných technologií, jako je sociální skórování, až po vysoce rizikové aplikace v oblastech jako zdravotnictví či justice, kde jsou požadavky na bezpečnost a transparentnost extrémně přísné.
V ČR, kde podle dat Českého statistického úřadu a Eurostatu využívá AI zhruba 11 % podniků (oproti 13,5 % v EU), je patrná nervozita. Zatímco velké firmy – 41 % z nich v EU už AI nasadilo – si s regulací poradí, malé podniky (jen 11 % využívá AI) zaostávají. Není divu, že Česká republika spolu s dalšími státy volá po odkladu implementace AI Actu o dva roky. Nejasnosti v legislativě a nepřipravenost firem jsou podle místních podnikatelů hlavními překážkami.
Investice a naděje: AI továrny a digitální suverenita
Přesto EU nezahálí. Evropská komise prostřednictvím iniciativy InvestAI plánuje do AI nalít až 200 miliard eur, jak uvádí portál europa.eu. Do roku 2026 má být v provozu minimálně 13 tzv. AI Gigatováren – obrovských infrastruktur spojujících superpočítače, data a odborníky, aby i menší firmy a výzkumníci měli přístup k špičkovým technologiím. Je to krok správným směrem, ale stačí to? Když si uvědomíme, že USA a Čína už teď mají náskok v infrastruktuře i počtu odborníků, můžeme se ptát, zda nejde jen o honění ztraceného času.
V ČR se mezitím rozvíjí Národní strategie umělé inteligence 2030, která klade důraz na výzkum a vzdělávání.
Etika versus rychlost
Pohledy na situaci EU se liší. Na jedné straně stojí kritici, kteří varují, že přísná regulace může Evropu v globálním závodě definitivně vyřadit ze hry. Náskok USA a Číny se podle nich bude jen prohlubovat. Na druhé straně optimisté věří, že právě důraz na etiku a důvěru může být naší dlouhodobou výhodou. Jak uvádí zdroje z europa.eu, EU chce být lídrem v bezpečné a odpovědné AI, což by mohlo přilákat investory hledající stabilní prostředí.
Máme ještě šanci?
Vlak možná ještě neodjel, ale pokud chceme nastoupit, musíme zrychlit. Pro EU i ČR to znamená hlavně investovat do lidí a inovací. Jinak hrozí, že budeme jen přihlížet, jak nás ostatní předjíždějí.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Oficiální stránky EU (europa.eu) – data o investicích do AI a plánech iniciativy InvestAI, Eurostat a Český statistický úřad (ČSÚ) – statistiky o využívání AI v podnicích EU a ČR.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
