Obchod s diktátory: Hrozba pro EU, nebo nutné zlo?

Když hodnoty ustupují byznysu

Evropská unie se ocitá v bodě, kde se střetávají hodnoty demokracie a lidských práv s ekonomickou stabilitou a potřebou surovin. Podle čerstvého varování Evropské centrální banky (ECB) z července 2025 se EU stále více naklání k obchodu s autoritářskými režimy. ECB to označuje za „existenční hrozbu“ pro finanční stabilitu eurozóny, jak uvádí zpráva na serveru Politico.

Od vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 se EU stala závislejší na obchodu s nedemokratickými zeměmi. Dnes tvoří obchod s Čínou zhruba 15 % celkového obchodu EU se zbožím, jak ukazují data Eurostatu za rok 2024. Celkový obchod EU se zbožím dosáhl v loňském roce 2 584,1 miliardy eur, přičemž Čína zůstává druhým největším partnerem. A to i přes její hodnocení v Indexu demokracie, kde se umístila na 172. místě ze 179 zemí.

Česko na vážkách: Závislost a rizika

A jak jsme na tom my v Česku? Na první pohled to vypadá, že jsme v bezpečí – 93 % našeho exportu směřuje do demokratických zemí EU. Jenže pod povrchem se skrývá nepříjemná pravda. Podle Českého statistického úřadu za rok 2024-2025 pochází 26 % našeho dovozu z autoritářských režimů, včetně klíčových surovin a komponentů. Export českých firem do Číny dosáhl loni 5,7 miliardy USD, zatímco dovoz odtamtud přesáhl 39 miliard USD. Tento obchodní deficit není jen číslo – je to varování, jak moc jsme zranitelní.

Pamatujete na dobu před válkou na Ukrajině? Rusko bylo klíčovým dodavatelem energií pro EU, obchod dosahoval v roce 2021 hodnoty 257,5 miliardy eur. Po invazi a následných sankcích klesl na pouhých 67,5 miliardy v roce 2024. EU se snaží hledat alternativy, třeba v Kataru nebo Alžírsku, ale ani tyto země nejsou zrovna vzory demokracie. Není to trochu jako skočit z bláta do louže?

De-risking: Lék, nebo placebo?

Evropská unie si rizika uvědomuje a přichází se strategií zvanou „de-risking“. Zjednodušeně řečeno, nejde o úplné odříznutí od autoritářských zemí, ale o snížení závislosti a diverzifikaci partnerů. V dubnu 2025 proběhl summit se Střední Asií, diskutuje se o dohodě s Mercosurem. K tomu přibývají nová pravidla, jako nařízení o zákazu výrobků z nucené práce, přijaté v listopadu 2024. Ale stačí to?

ECB varuje, že geopolitická nejistota spojená s těmito obchodními vztahy zvyšuje finanční a úvěrová rizika. Jak uvádí její analýza z května 2025, závislost na autoritářských režimech může destabilizovat měnovou politiku eurozóny. Na druhé straně organizace jako Human Rights Watch a Evropský parlament volají po hodnotovém přístupu – obchod s diktátory je podle nich nejen rizikem, ale i morálním selháním. Posiluje to jejich režimy a legitimizuje je v očích světa. Máme se tedy řídit peněženkou, nebo svědomím?

Dilema bez snadné odpovědi

Podívejme se na to z jiné strany. Proč jsme vůbec v této situaci? Globální ekonomická propojenost a potřeba kritických surovin, zejména z Číny, nás dostaly do pasti. Sankce vůči Rusku po roce 2022 situaci ještě zkomplikovaly. A dopady? Nejen finanční zranitelnost, ale i ohrožení dodavatelských řetězců, kybernetická rizika a reputační škody pro firmy, které s těmito režimy obchodují.

Pro Česko to znamená konkrétní výzvy. Naše odvětví jsou závislá na dovozu z Číny, a pokud by došlo k výpadkům, mohli bychom čelit vážným problémům. Jak tedy dál? EU pravděpodobně posílí regulační bariéry a bude hledat nové partnery. Ale vnitřní nejednotnost – když některé státy preferují pragmatismus a jiné hodnoty – může brzdit společnou politiku. A co my? Investice do inovací a posílení ekonomické odolnosti by mohly být cestou ven. Ale ruku na srdce, jsme na to připraveni?

Obchod EU s autoritářskými režimy je jako chůze po laně. Na jedné straně potřebujeme suroviny a trhy, na druhé riskujeme finanční stabilitu a vlastní hodnoty. ECB varuje, že tato závislost může mít dalekosáhlé následky, a my v Česku to cítíme na vlastní kůži – ať už jde o obchodní deficit s Čínou, nebo zranitelnost našich dodavatelských řetězců. Budoucnost ukáže, zda strategie „de-riskingu“ přinese řešení, nebo zůstane jen dalším heslem bez obsahu.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: politico.eu, Eurostat, ČSÚ, EIU