Češi v dluhové pasti: Proč si půjčujeme i na dárky a obědy?

Když si představíme, že si někdo půjčí na nový telefon nebo vánoční hračky pro děti, může to znít jako scéna z filmu. Jenže v Česku je to realita. Dluhy se staly naším stínem – někdy užitečným, jindy hrozivým. Podle dat České národní banky (ČNB) dosáhl celkový dluh českých domácností v květnu 2025 astronomických 2,446 bilionu korun, což je o 152,6 miliardy více než loni. A co je na tom nejvíc zarážející? Že si půjčujeme nejen na bydlení, ale i na věci, které bychom si ještě před pár lety koupili z vlastní kapsy.

Pojďme se na to podívat zblízka. Úvěry na bydlení, tedy hlavně hypotéky, tvoří přes tři čtvrtiny našeho zadlužení – konkrétně 1,88 bilionu korun, jak uvádí ČNB. To není překvapení, když ceny nemovitostí léta rostly rychleji než naše platy. Ale co spotřebitelské úvěry? Ty dosahují už přes 340 miliard korun a meziročně rostou o 9 %, podle statistik České bankovní asociace (ČBA) a ČNB. A tady začíná ten zajímavý příběh – půjčujeme si na opravy ledničky, na vyúčtování energií, ba dokonce na vánoční dárky. Podle průzkumu ČBA, Ipsos a Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) si na hračky, elektroniku či vybavení bytu půjčuje zhruba 2 % populace. Malé číslo? Možná. Ale trend je jasný – rostoucí.

Proč to děláme? Není to jen o tom, že bychom byli rozmařilí. Žijeme v době, kdy inflace, energetická krize a geopolitická nejistota tlačí na naše rozpočty víc než kdy dřív. Když si porovnáme situaci s dobou před pandemií, třeba s rokem 2019, vidíme, jak se svět změnil. Tehdy jsme si půjčovali hlavně na velké věci – bydlení, auto. Dnes se dluh stává nástrojem, jak přežít měsíc do výplaty. A to je varovný signál.

Podívejme se, kdo se v této dluhové síti nejčastěji chytí. Podle ČNB je průměrný věk dlužníka v exekuci 46 let, přičemž nejvíce zadlužených je ve věku 31 až 54 let – tedy v produktivním období života. A není to jen hrstka lidí. Na začátku roku 2025 bylo v Česku evidováno 607 tisíc zadlužených osob s více než 3,2 miliony exekucí. Čtvrtina domácností s půjčkami navíc platí splátky, které přesahují 30 % jejich příjmů, což je podle expertů ČNB považováno za rizikovou hranici.

Příčiny jsou složité, ale jasné. Vysoké ceny nemovitostí nás nutí brát si větší hypotéky. Inflace a rostoucí náklady na energie snižují naše reálné příjmy. A pak je tu ještě něco, co si musíme přiznat – naše spotřebitelské návyky. Zejména mladší generace často dává přednost okamžitému uspokojení před dlouhodobou finanční stabilitou. Půjčka na nový mobil nebo dovolenou? Proč ne, když je to tak snadné? Jenže, jak varují sociologové a dluhoví poradci, právě tady začíná cesta do dluhové pasti, zejména u lidí s nižší finanční gramotností.

Přestože ČNB zavedla přísnější regulace, například limity na poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti (tzv. LTV), u spotřebitelských úvěrů je kontrola slabší. Tady často vstupují do hry nebankovní poskytovatelé, kteří jsou flexibilnější, ale i rizikovější, jak upozorňují spotřebitelské organizace. Není náhoda, že právě slabší sociální vrstvy končí v exekucích nejčastěji.

Podle predikcí, které vycházejí z analýz ČNB a ČBA, zadlužení domácností bude do roku 2030 dál růst, i když možná pomaleji. Hodně záleží na vývoji úrokových sazeb, cen nemovitostí a na tom, jestli se ekonomika vyhne dalším šokům. Geopolitická nejistota nebo další krize by mohly schopnost splácet dramaticky podkopat. Na druhou stranu, stárnutí populace by mohlo poptávku po úvěrech snižovat – pokud ovšem stát nepřijde s další podporou bydlení pro mladé rodiny.

Možná je čas se zamyslet, jestli opravdu potřebujeme půjčku na každý vánoční dárek. Zvýšení finanční gramotnosti, na které tlačí jak stát, by mohlo být klíčem. Bez obezřetnosti hrozí, že se část z nás ocitne v dlouhodobých finančních potížích – a to je cena, kterou za chvilkové pohodlí platit nechceme.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: ČNB, ČBA, Ipsos, APNÚ