Aktuálně:

Ukrajina staví pevnosti budoucnosti: Jak moderní opevnění brzdí ruský postup

11.07.2025, Autor: Josef Neštický

8 votes, average: 2,38 out of 58 votes, average: 2,38 out of 58 votes, average: 2,38 out of 58 votes, average: 2,38 out of 58 votes, average: 2,38 out of 5
Ukrajina staví pevnosti budoucnosti: Jak moderní opevnění brzdí ruský postup

Ukrajina se na frontových liniích mění v pevnost 21. století. Tisícikilometrové obranné linie, drony, robotické systémy a elektronický boj – to vše má zastavit ruskou agresi. Jaké technologie a strategie za tím stojí?

Když si představíme frontovou linii, často nás napadnou zákopy a pytle s pískem z dob první světové války. Ale v roce 2025, uprostřed války na Ukrajině, se tento obraz mění rychlostí blesku. Ukrajina buduje tisícikilometrové obranné linie, které kombinují betonové bunkry, protitankové příkopy a špičkové technologie, jako jsou drony nebo pozemní robotické systémy. Jak se tato moderní pevnost staví a dokáže skutečně zastavit ruský postup?

Od improvizace k systému

Ještě v roce 2014, když konflikt na východě Ukrajiny začínal, byla obrana spíše improvizovaná – jednoduché zákopy a železné panely. Po ruské invazi v roce 2022 se ale vše změnilo. Ukrajina pochopila, že bez robustních opevnění nemá šanci čelit ruské převaze. Dnes jsou obranné linie v Donbasu, Sumské nebo Charkovské oblasti srovnatelné s nejmodernějšími obrannými systémy 21. století. Podle aktuálních zpráv, například z portálu Politico, se jedná o komplexní systém, který zahrnuje nejen fyzické překážky, ale i digitální bojové pole.

Technologie jako nový štít

Ukrajina v roce 2025 nejen kope zákopy, ale doslova přepisuje pravidla války. Výroba dronů a elektronických bojových systémů se podle zpráv z června ztrojnásobila. Drony typu FPV, což jsou malé bezpilotní letouny ovládané na dálku, útočí na ruské pozice v pásmu 10–15 kilometrů od fronty, a to v intervalech pouhých 10–20 minut. K tomu přidávají plán na nasazení až 15 000 pozemních robotických systémů, které mohou nést zbraně nebo logistickou podporu. A co teprve elektronický boj? Jde o technologie, které ruší nepřátelskou komunikaci a chrání před drony – něco, co by si vojáci před deseti lety nedokázali představit.

Ukrajinské obranné systémy fungují jako autonomní jednotky, které se samostatně rozhodují na základě aktuální situace na bojišti. A přestože západní pomoc není přímo vyčleněna na stavbu bunkrů, rekordní balíčky z první poloviny roku 2025 umožňují Ukrajině uvolnit vlastní zdroje – například 800 milionů dolarů alokovaných v březnu 2024 na opevnění.

Není to ale žádná procházka růžovým sadem. Ruské dělostřelectvo a neustálé dronové útoky stavbu opevnění zpomalují. K tomu se přidávají vnitřní problémy. A co když se Rusku podaří prolomit vzdušný prostor? Decentralizovaná obrana s menšími, maskovanými jednotkami je sice flexibilní, ale zároveň riskuje, že klíčové oblasti zůstanou nedostatečně chráněny.

Lze předpokládat, na základě trendů z posledních let, že další roky přinesou ještě větší důraz na protidronové systémy a elektronickou ochranu. Ale bez pokračující západní pomoci může být tento boj těžší, než si myslíme.

Foto:  Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Politico.eu, Irozhlas.cz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.