Když se podíváme na mapu Evropy, dálniční síť připomíná tepny, které propojují ekonomiky a urychlují život. Jenže zatímco Polsko nebo západní země EU přidávají stovky kilometrů ročně, Česko se plahočí v kolonách – doslova i obrazně. S pouhými 1 486 kilometry dálnic k dnešnímu dni zaostáváme. Proč jsme tak pozadu a co s tím?
Představte si, že jedete po D1 směrem na Brno. Kolona, nervy, zpoždění. Není to jen otázka špatného dne – je to symptom hlubšího problému. Česká republika má k dnešnímu dni v provozu zhruba 1 486 kilometrů dálnic, jak uvádí data Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Oproti roku 2022, kdy jsme měli 1 363 kilometrů, je to pokrok. Ale stačí se podívat za hranice – třeba do Polska, kde ročně přibude až 290 kilometrů nových dálnic – a je jasné, že my na této dálnici pokroku spíš stojíme. Jak je možné, že v srdci Evropy, kde jsme klíčovým tranzitním uzlem, máme tak málo těchto klíčových tepen?
Historický dluh
Po roce 1990 jsme zdědili dálniční síť, která byla spíše torzem. V 90. letech přibývalo zhruba 20 kilometrů ročně, jak ukazují historická data. Nejlepší období přišlo na začátku tisíciletí, kdy jsme mezi lety 2001 a 2010 zprovoznili 378 kilometrů – průměrně téměř 38 ročně. Pak ale přišlo zpomalení. V letech 2011 až 2019 jsme přidali jen 129 kilometrů. Teprve poslední dva roky, zejména rekordní rok 2024 s 118,1 kilometry, ukazují, že se něco mění.
Příčiny zpoždění: Papírová džungle a další překážky
Když se zeptáte odborníků, proč máme tak málo dálnic, uslyšíte jedno slovo: byrokracie. Příprava jedné stavby trvá v průměru 13 až 15 let, jak uvádí analýzy ŘSD. Povolovací procesy jsou složité, odvolání běžná a výkup pozemků připomíná nekonečný boj. K tomu přidejte rostoucí ceny stavebních prací a inflaci, které zvyšují náklady. Výstavba u nás je dražší než v sousedních zemích, což potvrzují i data z Ministerstva dopravy. A pak je tu ještě odpor místních obyvatel a ekologických organizací. Novela zákona o ochraně přírody z roku 2025 navíc přinesla přísnější pravidla, která mohou procesy ještě více zpomalit. Není divu, že zatímco Polsko staví stovky kilometrů, my se pohybujeme kolem 17–20 kilometrů ročně, i když poslední data ukazují mírné zlepšení.
A co hustota osídlení? Česko je země, kde na každém metru čtverečním narazíte na desítky vlastníků pozemků. Trasování dálnic se tak mění v logistickou noční můru. Přinejmenším v tomhle jsme unikátní – ale bohužel ne v dobrém slova smyslu.
Dopady: Kolony, které nás brzdí
A teď k tomu, co cítíme všichni. Dopravní zácpy v Praze znamenají průměrně 64 hodin ztraceného času ročně na jednoho řidiče. Na D1, naší hlavní tepně, představují kolony ekonomickou ztrátu 1,1 miliardy korun ročně, jak odhadují analytici. Firmy platí víc za logistiku, řidiči za palivo. A co hůř – nedostatek dálnic brzdí rozvoj méně rozvinutých regionů. Kraje bez napojení ztrácejí na atraktivitě pro investory, což prohlubuje regionální disparity. Jak ukazují data, ekonomické ztráty dosahují stovek miliard korun ročně. A to nemluvíme o vyšším riziku nehod na přetížených silnicích.
Aktuální stav
Přesto není všechno černé. Do konce letošního roku máme v plánu otevřít dalších 73 až 74,1 kilometrů nových úseků, včetně klíčového dokončení D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, jak uvádí ŘSD. Pracuje se na D35, rozšíření Pražského okruhu (D0) nebo D11 směrem k Polsku. Rekordní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2025 činí 160,3 miliardy korun, z toho 80,7 miliardy jde přímo na ŘSD. Je to nejvíc v historii. Otázka zní: dokážeme tyto prostředky efektivně využít, nebo se znovu zasekneme v papírové džungli?
Kdy dojedeme do cíle?
Podle plánů by základní dálniční síť o délce 2 000 kilometrů měla být hotová kolem roku 2033. Po roce 2035 se počítá s další vlnou výstavby – dalších 500 kilometrů, včetně vnějšího pražského okruhu D99 nebo spojení Plzně s Jihlavou přes D20. Financování má zajistit státní rozpočet, evropské fondy a možná i modely PPP, tedy spolupráce s privátním sektorem. Jak ale naznačují trendy, rostoucí ceny staveb a inflace mohou plány zkomplikovat. A co víc – novela liniového zákona, o které se diskutuje, by mohla procesy urychlit, ale ekologická pravidla zase přitvrdit. Lze odhadovat, že pokud se nepodaří zjednodušit byrokracii, budeme i nadále zaostávat.
Je čas zrychlit
Máme rekordní rozpočty, plány a vůli zrychlit výstavbu dálnic. Ale bez systémových změn – ať už jde o povolovací procesy, nebo lepší koordinaci mezi institucemi – se z kolon jen tak nedostaneme. Evropa frčí dál, a pokud chceme držet krok, musíme přidat plyn.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Laura Šuleková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
