Aktuálně:

Inflace v ČR – říjen 2024

18.11.2024, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Inflace v ČR – říjen 2024

Spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziroční inflace tak zrychlila na 2,8 %. Dominantní složkou byl rychlejší růst cen vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné). Lze to spojit s růstem cen nemovitostí a oživením na realitním trhu, který je povzbuzen poněkud dostupnějšími hypotékami. Rostly však i ceny potravin, oděvů a obuvi, máslo dokonce trhalo rekordy. Inflace se tak blíží k samému okraji tolerančního pásma ČNB. 

MěsícMeziroční CPI v %
Říjen 20238,5
Listopad 20237,3
Prosinec 20236,9
leden 20242,3
Únor 20242
Březen 20242
Duben 20242,9
Květen 20242,6
Červen 20242
Červenec 20242,2
Srpen 20242,2
Září 20242,6
Říjen 20242,8

Meziroční srovnání

Zrychlení meziroční inflace v říjnu na 2,8 % (tedy oproti září o 0,1 p.b.) není samo o sobě ani nečekanou, ani zvlášť alarmující zprávou. Znepokojivá je skutečnost, že nejsilnějším motorem růstu cen jsou položky kolem bydlení: náklady vlastnického bydlení (tedy nájemné, které by platili lidé, bydlící ve vlastních bytech) meziročně vzrostly o 1,7 %, nájemné z pronajatých bytů stouplo v říjnu meziročně o 6,2 % a rostly i náklady na bydlení: ceny výrobků a služeb pro údržbu bytů stouply o 4,2 %, vodné podražilo o 10,9 % a stočné o 13,4 %.  Ceny elektřiny byly v říjnu vyšší o 10,5 % (v září vzrostly o 8,8 %), ceny tepla a teplé vody stouply o 8,3 % a ceny tuhých paliv, které v září klesly o 0,9 % v říjnu opět o 0,9 % vzrostly.  Tyto cenové růsty byly kompenzovány poklesem cen pohonných hmot (nafta se v říjnu prodávala za průměrných 34,20 Kč/l a benzín za 35,60 Kč/l (což je nejnižší cena od října 2021).  

Zatímco bydlení je silně ovlivněno vývojem realitního trhu, další soubor rostoucích cen odráží zřejmě prostou snahu zvýšit zisk – jedná se o ceny stravování a ubytování, kde v říjnu pokračoval růst: stravovací služby podražily o 6,9 % a ubytovací služby o 9,0 %. Pokud jde o potraviny, očekávají odborníci růst cen až v dalších měsících, kdy domácí produkci začne masivněji doplňovat dovoz. Výrazně poskočily v říjnu ceny másla (o 40,6 %) a čokolády a čokoládových výrobků (o 14,4 %). Celkově vzrostly ceny zboží o 1,3 % a ceny služeb o 5,3 %. Statistici doplňují meziroční srovnání též o tzv. bazický index spotřebitelských cen, který ukazuje, jak se ceny vyvíjejí proti základnímu období, jímž je rok 2015. V říjnu byla hladina cen na úrovni 152 %, o měsíc dříve to bylo 151,8 %.  

Meziměsíční srovnání

Během samotného měsíce října vzrostly spotřebitelské ceny o 0,3 %. Jedná se o cenový pohyb, který můžeme pozorovat v obchodech a který je tedy v těchto měsících již citelně nižší. Mezi potravinami pokračoval růst ceny másla (o 3,5 %), když ve stejném období klesla cena mléka (o 15 %). Podražilo v průměru i odívání a obuv a zvedly se náklady na bydlení: stouply ceny tuhých paliv (o 1,7 %), náklady na běžnou údržbu bytu (o 0,4 %) a stouplo i nájemné (o 0,4 %).     

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny ovoce o 5,9 %, vajec o 15,5 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,6 % a másla o 3,5 %. Ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 15,0 %, masa o 1,1 %, zeleniny o 1,5 % a cukru o 11,3 %. Vývoj cen v oddíle odívání a obuv byl ovlivněn vyššími cenami oděvů o 0,8 % a obuvi o 1,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,5 %.

položkaza měsíc v %
Cukr-11,30
Vejce+15,50
Zelenina-1,50
Maso-1,10
Ovoce+5,90
Mléko polotuč. trv.-15,00
Máslo+3,50
Oděvy+0,80
Obuv+1,20

Mezinárodní srovnání

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), zjišťovaný Eurostatem v zemích EU podle jednotné metodiky, se mírně liší od českého CPI v některých položkách spotřebního koše. Rozdíly nejsou velké. K dispozici jsou zatím meziměsíčně jen předběžné výpočty a ty ukazují, že HICP vzrostl v říjnu v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 3,0 % (v září to bylo o 2,8 %). 

Pokud jde o země, platící Eurem (Eurozóna), jsou za říjen k dispozici tzv. bleskové odhady Eurostatu, které signalizují, že meziročně vzrostl HICP o 2,0 % (v září 1,7 %), přičemž v Německu rostly ceny o 2,4 % a na Slovensku o 3,5 %. Nejvyšší růst cen byl v říjnu opět v Belgii (4,7 %) a nejnižší ve Slovinsku (0,0 %).  Údaje za všech 27 členských zemí EU jsou k dispozici jen jako předběžné a s měsíčním zpožděním – nyní tedy za září, když Eurostat hlásí meziroční změnu HICP o 2,1 %, přičemž nejvyšší byla v září v Rumunsku (4,8 %) a nejnižší v Irsku (0,0 %). Celkově tedy v září pokračoval pokles HICP (o 0,3procentního bodu proti srpnu). 

zeměHICP říjen 2024
Eurozóna2
Belgie4,7
Česko3
Estonsko4,5
Finsko1,5
Francie1,5
Chorvatsko3,5
Irsko0,1
Itálie1
Kypr1,6
Litva0,1
Lotyšsko2,1
Lucembursko0,9
Malta2,3
Německo2,4
Nizozemsko3,3
Portugalsko2,6
Rakousko1,8
Řecko3,2
Slovensko3,5
Slovinsko0
Španělsko1,8

Vývoj inflace v Euorozóně využila Evropská centrální banka k dalšímu snížení svých sazeb a do konce roku se očekává, že v tomto směru bude i pokračovat. Uklidnění cenových hladin však ve všech zemích Eurozóny jednoznačné není a svůj vliv má jistě i ta skutečnost, že některé vlády kryjí své dluhy emisemi dluhopisů, jejichž cena je při vyšších sazbách těžkým břemenem.   

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

Jádrem inflačního nebezpečí je v současné době především růst cen nemovitostí, který se projevuje jak v nákladech na bydlení, tak v nájemném a implikuje i požadavky na další růst mezd. Pokud jde o ceny potravin, jsou poměrně volatilní a výstřelky, jako například cena másla, rychle vzplanou, ale také mohou rychle odeznít. Ceny u většiny potravin jsou v současné době stálé. Meziroční CPI bude v nejbližších měsících spíš vyšší, na měsíční bázi se však velké změny čekat nedají. Pozoruhodné je oslabení kurzu koruny, které se může projevit v cenách pohonných hmot. Odborníci proto očekávají, že se ve zbytku roku 2024 dostane meziroční CPI nad 3 %, aby pak počátkem dalšího roku opět klesl na úroveň cíle ČNB. Centrální banka akcentuje ve svých komentářích spíš inflační rizika a není tedy vyloučené, že postupné snižování svých úrokových sazeb přeruší. Rizikem české ekonomiky je její “nerůst”, zhoršený sentiment u nás i ve světě, který brzdí jak spotřebu, tak investice a vede veřejnost k obezřetnosti – rostou úspory domácností a nedostavuje se očekávané oživení spotřeby. Jisté obavy vyvolává i “nerůst” německé ekonomiky, Po posledním (listopadovém) snížení sazeb o 0,25 b.p. na aktuální 4 % se sice zdá, že by se ČNB letos mohla dostat ještě na původně avizovanou úroveň (3,5 %), ale existuje dost důvodů posunout tento cíl až na příští rok. Stále je třeba mít na paměti, že i když trhy reagují na kroky Bankovní rady téměř bezprostředně (například vývojem kurzu koruny), tato rozhodnutí jsou namířena za horizont mnoha příštích měsíců.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla 


Mohlo by vás také zajímat: 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.