Aktuálně:

Daňhel (VŠE): Naše ekonomika je po 35 létech čím dál méně tržní

18.11.2024, Autor: Jaroslav Daňhel

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Daňhel (VŠE): Naše ekonomika je po 35 létech čím dál méně tržní

V souvislosti s třicátým pátým výročím sametové revoluce nutno konstatovat značný posun v sentimentu současné společnosti od tehdejších představ o dalším směřování naší země. Prvořadým úkolem po listopadu byl v ekonomické rovině co nejrychlejší přechod z nemonetárního administrativně příkazového modelu na tržní trajektorii. Tržní spontaneita byla ale posléze stále více oslabována dirigistickými státními zásahy až k dnešnímu stavu s emisními povolenkami. 

Tržní spontaneitu popírá i dnes hojně uplatňovaná nároková doktrína, nerespektující ekonomické vazby mezi odměnou a zásluhou, některé ekonomické veličiny se zcela odtrhly od své ekonomické kotvy, jako např. náklady na výrobu elektrické energie a její cena.

Po našem tolik očekávaném vstupu do Evropské unie integrační uskupení přestalo hrubě plnit své deklarované priority zvyšovat svou konkurenceschopnost a životní úroveň obyvatel a samozvaně se pasovalo na lídra ekologického aktivismu bez odpovídajícího gnoseologického fundamentu s tristními ekonomickými důsledky. Překotný harmonogram projektu Green deal způsobuje závažné nerovnováhy v ekonomice našeho německého souseda, a ty mají negativní dopady na naši na Německo těsně navázanou ekonomiku. Jeden z našich předchozích ministrů životního prostředí v tomto kontextu prohlásil, že green deal je budování hloupého skanzenu. Přes další podložené kritické argumenty k diskusi, natož k sebereflexi ze strany Evropské komise nedošlo. Přitom podle prognózy nás čeká nepříznivý důsledek green dealu v tom, že v historicky krátké době bude mít naše ekonomika nedostatek vlastních zdrojů elektrické energie.

Foto: Pixabay

Autor: Jaroslav Daňhel


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.