Rozhovor s Danielem Procházkou, provozním ředitelem Doosan Škoda Power.
Daniel Procházka je provozní ředitel Doosan Škoda Power. Společnost je nositelem tradice českého strojírenství s více než stoletou zkušeností na energetickém trhu. Parní turbíny jako světový výrobce Škoda dodává již přes sto let. Je jedním z mála světových dodavatelů parních turbín a příslušenství s vlastní technologií a R&D centrem, do kterého firma za posledních 150 let investovala několik miliard korun. Doosan Škoda Power má jako česká společnost s podporou jihokorejské mateřské společnosti Doosan Group, ambice zařadit se mezi světové výrobce parních i plynových turbín.
„Jaderné bloky mají dle mého názoru i jinou důležitou funkci v energetickém mixu, například podstatně přispívají k stabilitě přenosové soustavy, do budoucna mohou hrát roli i při výrobě vodíku. V neposlední řadě jsou díky možnosti skladování většího množství paliva důležité i pro energickou bezpečnost,“ říká Daniel Procházka.
Do Plzně chce mateřská korejská firma letos přesunout výrobu vzduchem chlazených generátorů parních turbín pro dodávky do elektráren a malých modulárních reaktorů. Co to v historii Škody znamená?
Historicky se generátory pod značkou Škoda již vyráběly. Současná aktivita naší mateřské společnosti směřuje k přípravám na budoucí vývoj našeho trhu ve středně až dlouhodobém horizontu – očekáváme výrazný růst v oblasti projektů s malými modulárními reaktory a plynovými turbínami s využitím zeleného vodíku. To je segment, kde bude do budoucnosti třeba výrazné navýšení kapacit dodávek vzduchem chlazených generátorů. Ačkoliv dnes úspěšně spolupracujeme s předními světovými výrobci těchto zařízení a Doosan má i svůj výrobní závod v Jihokorejském Changwonu, chceme být připraveni na možnost, že by jejich kapacitní možnosti nedovolili plně podpořit ambice v našem hlavním oboru, tedy návrhu a výroby turbín.
Jihokorejský majitel chce do Plzně investovat tři miliardy korun. A to bez ohledu na výsledek tendru na nový jaderný zdroj v ČR. Je to upevnění pozice vaší firmy?
Pro vysvětlenou, diskutovaný převod technologie vzduchem chlazených generátorů nezahrnuje technologii pro velké vodíkem chlazené generátory, které bychom dodávali spolu s turbínou do Dukovan nebo Temelína. Takový velký stroj bude dodáván externě bez ohledu na investice našeho vlastníka v České republice.
Pokud mluvíme o naší pozici v energetice obecně, tak je plánovaná investice samozřejmě velmi důležitá. Je třeba sledovat trendy v našem oboru a přizpůsobit jim naše schopnosti a produkty.
Jste v 63 zemích, dodáváte až z 90 procent do ciziny. Kde všude můžeme vaše výrobky najít?
Tak to by bylo skutečně na dlouhé povídání. Tradičně silnou pozici máme v západní a střední Evropě. Jsme zde schopni nejen dodat naše zařízení, ale dokážeme jej i instalovat a uvést do provozu. Což není vždy samozřejmostí a v některých státech je to díky místním pracovním předpisům poměrně složitý proces.
Mimo Evropu dodáváme dlouhodobě do Latinské Ameriky, na Střední východ, Oceánie. V posledních letech se podstatně zvyšuje počet našich projektů na Africkém kontinentu. Máme projekty v kulturně specifických teritoriích, jako je Pákistán nebo Bangladéš. Naši obchodníci tak musí být připraveni na různá pravidla jednání a specifika každého trhu a prostředí. Naše projekty míří ale i do velice atraktivních destinacích, z posledních let například na ostrově Reunion, ostrově Guam v Pacifiku nebo v Dominikánské republice.
Dodáte na americkou Floridu turbosoustrojí o výkonu 15 MWe pro spalovnu komunálního odpadu. Další dvě turbínová soustrojí za více než tři miliardy korun dodáte polské teplárně v Plocku. Jak se tyto investice projeví v globálním měřítku?
Polsko je náš tradiční trh a těší nás, že se naše pozice neustále upevňuje. Pokud jde o nové a servisní projekty v USA, můžeme se spolehnout na podporu naší sesterské společnosti Doosan Turbomachinery Services (DTS) z texaského Houstonu. Vedle produktu samotného američtí zákazníci kladou silný důraz na možnost lokálního servisu, který nám právě DTS poskytuje. Společně tak modernizujeme zařízení jiných výrobců, například v New Yorku nebo právě v Houstonu. Z hlediska budoucí perspektivy trhu jsou naše investice v USA velice důležité.
Je podle vás jádro čistý zdroj energie?
Z hlediska prakticky nulových emisí CO2 během výroby energie bezesporu. Jaderné bloky, ale mají dle mého názoru i jinou důležitou funkci v energetickém mixu, například podstatně přispívají k stabilitě přenosové soustavy, do budoucna mohou hrát roli i při výrobě vodíku. V neposlední řadě jsou díky možnosti skladování většího množství paliva důležité i pro energickou bezpečnost.
Je to velká šance pro českou ekonomiku?
Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Aliancí českého energetického průmyslu (CPIA) připravila studii dopadu výstavby jaderných elektráren na HDP a veřejné rozpočty. Z ní vyplývá, že při stavbě 4 bloků a 65% účasti českého průmyslu může být dopad do HDP až 900 miliard.
Podstatná je ale i kompetence, kterou české firmy mohou při výstavbě získat a podílet se pak na projektech i mimo ČR.
Je v ČR dostatek kvalifikovaných odborníků v jaderném průmyslu?
Na mnohých konferencích a workshopech se na toto téma horlivě diskutuje. Já ale nejsem skeptik a věřím, že ve spolupráci s univerzitami a odbornými školami jsou jak dodavatelé, tak provozovatel schopni odborníky vychovat a následně udržet. V naší zemi je na čem stavět, historie jaderného průmyslu je bohatá a rozhodně jsme v lepší pozici než některé okolní státy. Podstatné je, aby se už první projekt co nejdříve rozběhl.
Co říkáte možnostem vodíku?
Raději bych přenechal tuto otázku expertům. Ale z výše uvedeného vyplývá, že se naše společnost na energetické využití vodíku připravuje stejně jako na jiné budoucí trendy, například využití nízko potenciálního tepla v tzv. ORC cyklech, skladování energie ve stlačeném vzduchu nebo CO2.
Jste plzeňský patriot? Kam byste čtenáře v Plzni pozval?
Na pivo, samozřejmě. Skvělých míst zde máme spoustu a hlavně příležitostí, kdy si jedno dát. Třeba v Doosan Aréně.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Danielem Procházkou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
