Aktuálně:

Zemědělci chtějí za sucha kompenzaci čtyři miliardy

26.08.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zemědělci chtějí za sucha kompenzaci čtyři miliardy

Agrární komora chce, aby jako kompenzace za letošní sucho vyplatil stát zemědělcům až čtyři miliardy korun.

Škody, které jsou hlavně na Moravě, dosahují deseti až dvanácti miliard korun, řekl dnes na tiskové konferenci na Zemi živitelce prezident komory Zdeněk Jandejsek.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dříve mluvil o možném příspěvku v hodnotě 1,2 miliardy korun, stejně jako za předloňské sucho. Peníze by chtěla komora získat ze státních podniků Lesy ČR a Budějovický Budvar, přičemž by firmy neodvedly peníze do rozpočtu. Ministr uvedl, že počká na písemné podklady od komory, jak k této škodní částce došla. Pak se bude situací zabývat.
Sucho ovlivnilo v některých oblastech sklizeň katastrofálně. Jandejsek řekl, že v části Jihomoravského kraje jsou sklizně na úrovni 15 až 20 procent průměru předcházejících pěti let. Jandejsek by chtěl, aby stát vyplácel peníze všem pěstitelům, kteří prokážou, že mají ztráty oproti minulosti alespoň v hodnotě 30 procent.
Stát by měl vyplatit peníze podle Jandejska co nejrychleji. „Kdo rychle dává, dvakrát dává,“ uvedl. Samotná výplata by ale podle něj mohla stačit až příští rok, aby poškozené podniky měly aspoň finanční příslib a mohly si vzít překlenovací úvěry od bank. Podle prezidenta komory není požadavek neobvyklý, například před patnácti lety se podle něj jako kompenzace vyplácelo šest miliard korun.
Ministerstvo podle Jurečky ještě finální škody způsobené suchem nezná, finalizuje je. „Buďme realističtí v tom, že je tady potenciálně jedna hromádka peněz. A buď z ní víc uloupneme na kompenzaci škod a o to méně půjde na rozpočet příští rok, nebo to bude obráceně. Chápu komoru, že chce maximalizovat své požadavky, ale já jsem tady od toho, abych posoudil stav,“ řekl v reakci na požadavky komory ministr.
Dodal, že sice chce poškozeným zemědělcům podat pomocnou ruku, ale na druhou stranu chce předvídatelné podmínky v národních dotačních podporách na příští rok. „Když nám to doloží, budeme se tím zabývat, ale úplně to tak nevidím,“ uzavřel Jurečka.
Letošní žně hodnotí komora jako průměr. „Mělo by se sklidit kolem sedmi milionů tun obilovin,“ řekl její viceprezident Josef Kubiš. Obilí však bude nejspíš mít horší kvalitu a jsou také veliké regionální rozdíly.
Do budoucna usiluje komora o zavedení takzvaného fondu těžko pojistitelných rizik, který Ministerstvo zemědělství původně plánovalo spustit už v tomto volebním období. Nakonec o jeho možných variantách bude rozhodovat až následující vláda.
Státní podnik Lesy ČR odvádí do státního rozpočtu část peněz ze svého zisku od roku 2013. V závěru loňského roku to bylo 5,6 miliardy korun, předloni odvod činil 8,22 miliardy korun. Budvar předloni odvedl 300 milionů korun.
Převzato: Jan Drahorád, ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?