V novoročním projevu otevřel pro mnohé velmi neočekávaně president republiky otázku připojení se naší země k euru. Vyslovil se dokonce pro to, že by přijetí mělo proběhnout v co nejkratším termínu.
Jde přitom o jednu nejsenzitivnějších a současně i nejsložitějších otázek míry intenzity našeho zapojení do evropského integračního uskupení. Přitom v odborné komunitě ani ve veřejném prostoru zatím neprobíhá tomu odpovídající relevantní diskuse.
Efektivní použití ekonomických nástrojů v integračních uskupeních má tím větší smysl a žádoucí účinek, čím více jsou jednotliví členové integračního celku homogenní. Evropská unie jako celek po ekonomické stránce stejnorodá není a platí to i pro země bankovní unie, tedy země platící eurem. Použití jednotné měnové politiky v uskupení je tím prakticky znemožněno. Další konkrétní negativa eventuálního přijetí eura jsou ale vážnější a především politické povahy. Jde zejména o současné nastavení podmínek Evropského mechanismu směnných kurzů II, které podle mne správně viceguvernér ČNB Jan Frait považuje pro ekonomiku formátu ČR za ponižující.
To všechno jsou pouze důsledky faktu, že samotný vznik eura byl krokem politickým, tedy nebyl spontánním, organickým výrazem homogenity ekonomik států v integračním uskupení a problém silné heterogenity přetrvává dodnes a to i mezi zeměmi eurozóny. Tím se stal limitem procesu konvergence.
Foto: Pixabay
Autor: Jaroslav Daňhel
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
