Aktuálně:

Češi se za prací stěhovat příliš nechtějí. A kolik očekávají nástupní plat?

12.01.2024, Autor: Laura Šuleková

1 vote, average: 3,00 out of 51 vote, average: 3,00 out of 51 vote, average: 3,00 out of 51 vote, average: 3,00 out of 51 vote, average: 3,00 out of 5
Češi se za prací stěhovat příliš nechtějí. A kolik očekávají nástupní plat?

Podzimní průzkum agentury STEM/MARK potvrdil, že Češi nejsou příliš ochotni stěhovat se kvůli práci. Pokud se přeci jen rozhodnou cestovat za zaměstnáním do cizího města nebo země, tak je motivuje nejčastěji výše mzdy.

71 % Čechů uvažovalo v loňském roce o změně zaměstnání, největší procento dotázaných (35 %) by očekávalo nástupní plat mezi 30 a 40 tisíci Kč. Polovina respondentů také uvedla, že preferuje hybridní model práce. 

Výsledky průzkumu souvisí s dlouhodobě nejnižší českou nezaměstnaností v rámci Evropské unie, kdy firmy musí soupeřit o zaměstnance. Ty u nás nejvíce motivuje celková atmosféra na pracovišti, náplň práce a hlavně výše mzdy, kvůli které zvažuje 28 % dotázaných stěhování v rámci republiky a 18 % respondentů do zahraničí.

Že rozhodování o změně zaměstnání ovlivňuje také firemní kultura a atmosféra potvrzuje i Miloš Nejezchleb, ředitel divize lidských zdrojů ze společnosti Home Credit ČR: „Volná místa průběžně máme, ale daří se nám je rychle obsazovat, takže jejich počet je aktuálně nižší, než tomu bývalo v předchozích obdobích. Je to pro mě potvrzení, že Home Credit patří mezi atraktivní zaměstnavatele, a že se nám péče o zaměstnance vyplácí.” 

Užitečnou informací pro HR oddělení jednotlivých firem může být i fakt, že 71 % dotázaných se v uplynulém roce dívalo na nabídky práce přes zavedené HR weby. Nicméně pracovní pohovor loni absolvovalo pouze 28 % respondentů. Jinými slovy Češi změnu zvažují, ale pravděpodobně jim pro ni chybí více odvahy.

„Vzhledem k široké škále pozic musíme přizpůsobovat strategie při hledání nových kolegů. Asi nikoho nepřekvapí, že nejsložitěji se hledají kolegové do IT, ale i tady zaznamenáváme změny k lepšímu. 
U uchazečů o administrativní pozice nám zase často velmi pomáhají i doporučení stávajících zaměstnanců,”vysvětluje Miloš Nejezchleb. 

Pokud by dnes Češi nastupovali do nové práce, nejčastěji by si řekli o nástupní plat ve výši 30–40 tisíc Kč. O změně práce kvůli vyššímu výdělku uvažovalo posledních 12 měsíců 45 % dotázaných. O zvýšení příjmu bude letos žádat 28 % Čechů, dalším 12 % dotázaných se navyšuje automaticky. 

Kolik Čechů má v zaměstnání možnost mimopracovních aktivit? 

Polovina respondentů uvedla, že jejich zaměstnavatel každoročně pořádá vánoční večírek, 34 % má navíc i další menší oslavy v průběhu roku a 22 % dotázaných se účastní také pravidelných teambuildingů. Z průzkumu také vyplynulo, že až 79 % zaměstnavatelů nenabízí svým zaměstnancům možnost dalšího vzdělávání, ať už se jedná o jazykové kurzy, ale ani žádné další kurzy a školení.

„Sportovní a rodinný den a také vánoční večírek jsou u nás samozřejmostí. Pořádáme 
i kvartální oslavy a organizujeme menší charitativní akce. Zaměstnanci tak u nás mají během roku spousty možností, jak se s kolegy poznat i mimo pracovní proces, což je pro nás i pro ně důležité. Potvrzuje nám to vždy i jejich velmi vysoká účast,” vysvětluje Miloš Nejezchleb z Home Creditu.

Ředitel divize lidských zdrojů zároveň potvrzuje, že jejich zaměstnanci mají k dispozici také dobrovolné vzdělávací kurzy. „Máme řadu špičkových odborníků ve své oblasti, takže jsme před časem začali budovat vlastní Akademii interních lektorů, která je dnes jedním z hlavních pilířů vzdělávání.”

Homeoffice vs. práce z kanceláře

Polovina Čechů uvedla, že preferuje hybridní model, tedy kombinaci práce z domova a z kanceláře. 37 % dotázaným zaměstnavatel umožňuje vybrat si, odkud budou pracovat.

 Foto: Pixabay

Zdroj: Omnimedia 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.