Meziroční inflace klesla pod 10 % poprvé od loňského ledna a na úrovni 9,7 % je nejnižší od prosince 2021.
Zmírňování meziroční inflace bude s veškerou pravděpodobností pokračovat i v letošním třetím čtvrtletí. Na úrovni 9,7 % meziroční inflace zcela naplnila očekávání finančního trhu, zároveň se nachází pod květnovou prognózou ČNB. Zpomalení meziročního cenového růstu je patrné u naprosté většiny hlavních skupin ve spotřebním koši, tedy u potravin, energií pro domácnosti, pohonných hmot a také u položek náležejících do jádrové inflace, jako například u bytového vybavení, odívání a obuvi, stravování a ubytování anebo u rekreace a kultury.
Meziroční inflace v červnu klesla z 11,1 % na 9,7 % a vyšla tak v souladu s očekáváním finančního trhu. ČNB ve své prognóze zveřejněné v prvních květnových dnech odhadovala květnovou meziroční inflaci na úrovni 10,1 %: meziroční inflace je pod očekáváním centrální banky, čemuž napomohly již nižší výsledky za duben a květen.
Pokles celkové meziroční inflace byl v červnu tažen naprostou většinou položek spotřebního koše.
Hlavním tahounem poklesu meziroční inflace byly náklady na bydlení, kde hrají hlavní roli ceny energií, a dále měl výrazný vliv pomalejší meziroční růst cen potravin. Ohledně cen potravin stojí za připomenutí, že vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že meziroční růst cen potravin pro koncového spotřebitele by měl klesat i v dalších měsících. U pohonných hmot se v červnu prohloubil meziroční pokles cen, u většiny položek spadajících do jádrové inflace je patrné zpomalení meziročního cenového růstu.
Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v červnu dle všeho také klesla z květnové úrovně, jež činila 8,6 %. Červnová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška. Meziroční cenový růst se zpomalil u veřejného stravování a ubytování, u rekreace a kultury, u bytového vybavení anebo v případě odívání a obuvi.
Prognóza ČNB zveřejněná počátkem května očekávala, že jádrová inflace bude v letošním druhém čtvrtletí činit 9,2 % poté, co v letošním prvním čtvrtletí dosáhla úrovně 11,9 %. Skutečná úroveň jádrové inflace za letošní druhé čtvrtletí bude s veškerou pravděpodobností nižší, než ČNB čekala v květnové prognóze. Výraznější než očekávaný pokles jádrové inflace by měl být důležitou zprávu pro bankovní radu, neboť jde o argument proti dalšímu zpřísnění měnové politiky.
Statistika vývoje spotřebitelských cen za letošní červen hlásí, že se meziroční inflace vrátila do jednociferné oblasti, když pod 10 % se naposledy nacházela loni v lednu. Celková meziroční inflace by měla klesat i ve všech měsících třetího čtvrtletí.
V závěru letošního roku by se celková meziroční inflace mohla nacházet v oblasti 7 % s výhledem na další výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen na počátku roku 2024. Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,7 %, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 %.
Klesající inflace a i nadále slabá spotřeba domácností v tuzemské ekonomice jsou vesměs faktory, jež hovoří proti scénáři dalšího zpřísnění měnové politiky ČNB. Osobně zastávám názor, že ČNB již své úrokové sazby nezvýší, a že se v letošním závěrečném čtvrtletí otevře prostor pro postupné snižování úroků české centrální banky.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
