Rozhovor s Michalem Mazlem, advokátem a partnerem Mazel a partneři, advokátní kancelář.
Michal Mazel je advokát a partner Mazel a partneři, AK. Vystudoval Právnickou a Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 působil jako vrcholový manažer na Ministerstvu vnitra, od roku 2007 na Ministerstvu obrany, později byl poradcem ministra vnitra a členem Legislativní rady vlády. V advokacii působí od roku 2009. Byl též soudním znalcem v oboru sociálních věd. Poskytuje právní služby v oblasti trestního práva a sporové agendy a poradenství v oblasti legislativního procesu.
„Legislativní proces je v ČR od roku 1993 téměř neměnný. Co se týká změny práva jako celku, zde jsou patrné zejména změny související se střídáním vládnoucích stran, což ale není specifické pouze pro ČR. Celkově se dá říci, že český právní řád se postupně adaptuje na změny ve společnosti, související s moderními technologiemi, a současně jsou patrné kroky směřující k jeho „pročištění“ a zpřehlednění. V oblasti zajištění a vymáhání práva je pak zjevná stále větší profesionalizace všech jeho složek,“ říká Michal Mazel.
Jste český právník a politolog. Jdou tyto dvě věci dohromady?
Každá z těchto oblastí vykazuje svá významná specifika. Co se týká práva, to by mělo být v prvé řadě apolitické, nemělo by tedy podléhat vlivu jakékoliv politické myšlenky. V rámci politologie je možno srovnávat jednotlivé systémy vlády, ideologie apod. Tyto obory lze tedy vzájemně zkombinovat k užitku obou, což může být výhodné právě například v průběhu legislativního procesu, či spíše v průběhu přípravy zákonů, kdy při využití poznatků politologie, lze zákony formulovat takovým způsobem, aby přijaté předpisy nepodléhaly změnám souvisejícím se střídáním politických stran u moci a byly dlouhotrvající.
Zabýváte se poradenstvím v oblasti legislativního procesu. Jak se za dobu od roku 2009, kdy působíte v advokacii, změnilo právo a legislativní procesy v ČR?
Legislativní proces je v ČR od roku 1993 téměř neměnný. Co se týká změny práva jako celku, zde jsou patrné zejména změny související se střídáním vládnoucích stran, což ale není specifické pouze pro ČR. Celkově se dá říct, že český právní řád se postupně adaptuje na změny ve společnosti, související s moderními technologiemi, a současně jsou patrné kroky směřující k jeho „pročištění“ a zpřehlednění. V oblasti zajištění a vymáhání práva je pak zjevná stále větší profesionalizace všech jeho složek.
Při výkonu advokacie si zakládáte na vysoké kvalitě vašich služeb. Na co jste zvláště hrdí?
Naší jednoznačnou devízou je bezesporu schopnost rychle se adaptovat na změnu situace během zastupování klientů. Vzhledem ke zkušenostem všech členů týmu jsme schopni klienty kvalitně zastupovat v jakékoliv oblasti práva a navrhnout taková řešení, která jsou neotřelá a inovativní a zároveň jsou individualizovaná na potřeby každého konkrétního klienta.
Mluvíte o individuálním přístupu a budování dlouhodobých vztahů s klienty. Jak se to projevuje?
Individuální přístup ke každému klientovi se v naší kanceláři odráží zejména v tom, že jakožto menší advokátní kancelář nebereme jednotlivé klienty jako čistě obchodní případy, ale jako individuality. Nad rámec informací, jejichž znalost je nutná k vyřešení konkrétního problému, je naší snahou poznat daného klienta, i jako neopakovatelnou osobnost. To je ostatně důvod, proč se na nás většina klientů opětovně obrací.
Vaším hlavním cílem je v maximální možné míře vyjít vstříc konkrétním požadavkům a potřebám klienta. Co když se s klientem neshodnete?
Situace, kdy bychom se s klientem neshodli na postupu jeho zastupování, naštěstí nejsou příliš časté. Pokaždé, když dojde k neshodě s klientem, je třeba vyhodnotit, zda existuje prostor pro kompromisní řešení, či zda klient požaduje něco, co by bylo v rozporu s právní úpravou či stavovskými předpisy. V takovém případě totiž není jiná možnost než poskytování právních služeb ukončit.
Usilujete o nalezení takových řešení, která jsou nejen zcela souladná s příslušnou právní úpravou. Co novelizace jednotlivých zákonů?
Novelizace jednotlivých právních předpisů, obzvláště těch, které jsou v platnosti již delší dobu, je samozřejmě žádoucí a nutná. Nicméně je třeba vnímat to, že právo je vitální komplexní systém, který se neustále vyvíjí. Proto je také nutné, aby kromě jednotlivých novelizací docházelo rovněž ke změně rozhodovací praxe soudů. Je tedy třeba uplatňovat holistický přístup, a to jak ze strany zákonodárců, tak advokátů a soudců.
Maximálně zohledňujete veškeré klientovy zájmy. Jsou i hraniční situace?
Hraniční situace samozřejmě existují, jako ostatně snad v každém oboru lidské činnosti. Takové hraniční situace je však třeba vždy vyhodnotit s ohledem na to, aby z naší strany nedošlo k porušení právních předpisů a zároveň navrhnout klientům takové řešení, které se bude co nejvíce blížit spravedlivému uspořádání poměrů, či spíše požadavkům konkrétního klienta.
Dáváte jednoznačné právní rady. Jaká je dnes podle vás kvalita práva v ČR?
Kvalita práva je přímo úměrná kvalitě osob, které se na jeho vzniku, udržování a vymáhání podílí. Přestože je stále možné čas od času zachytit určité řekněme excesy, ať už v rovině legislativních prací či při činnosti advokátů, potažmo rozhodování soudců, jsem toho názoru, že se právo, resp. právní prostředí v ČR postupně kultivuje.
Poskytujete klientovi jasnou představu o doporučeném postupu a všech jeho aspektech. Jaká je potřeba shody?
Klienti k nám obvykle přichází s jasnou představou toho, jak by právě jejich případ měl být vyřešen. Nezřídka se však stává, že tohoto uvažovaného stavu není možné docílit. Snažíme se proto klientům vždy co nejpochopitelněji vysvětlit, proč je jejich představa nereálná, pokud tomu tak je, a navrhnout jiný způsob řešení, který se ale k předchozí představě co nejvíce přiblíží. Jelikož jsme vázáni pokynem klienta, v případě, kdy trvá na jím požadovaném řešení, nezbývá než jeho pokyn realizovat, s výjimkou případů, kdy je pokyn nezákonný. Obvykle si však klienti nechají poradit a shody na tom, jak bude ve věci postupováno, je tudíž nakonec dosaženo.
Jaký je váš názor na zákon o elektronizaci zdravotnictví?
Elektronizace zdravotnictví je směr, kterým by se v současné době informačních technologií měl každý moderní stát ubírat. Byť často zaznívají výhrady, že elektronizací zdravotnictví dojde k ohrožení ochrany osobních údajů či lékařského tajemství, dle mého je třeba i zdravotnictví posunout do 21. století. Pokud bude systém vhodně nastaven, dostatečně právně upraven, a současně bude zajištěna dostatečná IT podpora a zabezpečení veškerých systémů, bude mít elektronizace zdravotnictví přínos nejen pro řadové občany, ale rovněž pro lékaře a v neposlední řadě také pro orgány státní správy.
Mezi vašimi klienty jsou také orgány státní správy, územní samosprávné celky a jiné veřejnoprávní organizace. V čem je nejčastěji zastupujete?
Zastupování orgánů státní správy, územně samosprávných celků a veřejnoprávních organizací je specifické právě s ohledem na jejich veřejnoprávní status. Ačkoliv poskytujeme těmto subjektům obecné právní služby, jednoznačně nejrozšířenější oblastí je jejich zastupování při zadávání veřejných zakázek, kdy veřejnoprávní subjekty mají povinnost v rámci své působnosti postupovat hospodárně, což se odráží v jejich povinnosti vyhlásit na dodávky plnění právě veřejné zakázky.
Je podle vás spravedlnost slepá?
Na tuto otázku není snadné odpovědět. Na rozdíl od anglosaského právního systému se u nás neuplatňuje princip ekvity (princip spravedlnosti). V našem, tedy kontinentální systému práva, se v rámci civilního řízení uplatňuje princip formální pravdy, což znamená, že soud rozhoduje dle toho, co vyplynulo z předložených důkazů. V oblasti trestního a správního řízení je pak uplatňován princip materiální pravdy, kdy soudy a správní orgány mají povinnost z úřední povinnosti zjistit skutečný stav věci. Oba tyto principy zajišťují vyšší míru právní jistoty účastníků, ovšem ne vždy je jejich výsledek spravedlivý. Nelze tedy říct, že by byla spravedlnost slepá, spíše platí, že některá rozhodnutí vykazují určitý „deficit spravedlnosti“.
Jak se slučuje právo a spravedlnost? Jsou v souladu?
Jak již bylo částečně zmíněno v odpovědi na předchozí otázku, spravedlnost a právo se stoprocentně nepřekrývají. Na druhou stranu účelem práva je upravit společenské vztahy tak, aby byly co nejvíce spravedlivé. Cílového stavu, kdy se právo rovná spravedlnosti tedy stoprocentně dosáhnout nelze, nicméně soulad mezi těmito pojmy existovat musí a právo by mělo směřovat k dosažení co možná největší míry spravedlnosti.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Michalem Mazlem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
