e-news.cz - kurzy
Reklama

Petr Kymlička: Zájem o investice v České republice sice stále je, ale ve srovnání i s minulým desetiletím se výrazně mění jeho struktura

06.05.2024, Autor: Renáta Lucková

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Petr Kymlička: Zájem o investice v České republice sice stále je, ale ve srovnání i s minulým desetiletím se výrazně mění jeho struktura

Rozhovor s Petrem Kymličkou, partnerem, spolumajitelem a jednatelem skupiny Moore Czech Republic s.r.o. 

Petr Kymlička je partner, spolumajitel, partner a jednatel poradenské, auditní a technologické skupiny Moore Czech Republic s.r.o. Skupina patří ve své oblasti působnosti k největším a nejvýznamnějším hráčům na českém trhu.  

„Specifickým rysem investorů v České republice a střední Evropě vůbec je transformace původních finančních investorů ve strategické, kteří postupně vytvářejí a dále rozvíjejí velké průmyslové skupiny s vnitřními vazbami, synergiemi a logikou růstu. Právě takové skupiny považuji za nejatraktivnější z pohledu finanční síly, znalosti odvětví a současně profesionality postupu,“ říká Petr Kymlička.

V manažerském a transakčním poradenství působíte již od roku 1994. Proč jste se rozhodl založit firmu? 

Je to opravdu tak, v poradenství jsem již 30 let. Prošel jsem různými firmami a získal zkušenosti jak z velkých korporací, tak i ze středních a malých společností či start-upů, a to převážně v oblasti manažerského poradenství a corporate finance. 

První poradenskou firmu jsem založil už v roce 1996, tehdy se zaměřením na implementaci controllingu. Tuto firmu jsem následně prodal do jedné ze společností z tzv. Velké čtyřky, následovalo období práce pro „poradenský korporát“. V roce 2012 jsme spolu s kolegou Radovanem Haukem založili poradenskou společnost v rámci sítě BDO, kterou jsme během 8 let kombinací organického a akvizičního růstu dotáhli na obrat zhruba 350 mil. Kč. 

Následovalo získání licence jiné velké auditorské a poradenské sítě Moore Global, tentokrát již na plné portfolio služeb. To pro nás znamenalo rychlé vybudování kapacit v oblasti auditu, outsourcingu účetnictví, daňového a právního poradenství, jakož i znaleckých služeb. Dnes patří naše skupina Moore Czech Republic mezi šest nebo sedm největších profesionálních firem působících na našem trhu.

A nyní se mohu vrátit k Vaší původní otázce, proč jsem se rozhodl založit poradenskou firmu. Poradenství pro mne vždy bylo a je mimořádně atraktivní ze tří důvodů. Za prvé, už z principu si poradce musí držet náskok ve znalostech, aby vůbec měl co radit. Za druhé, poradce má šanci poznat firmy a organizace napříč celou ekonomikou, a získávat tak multidisciplinární zkušenosti. A konečně za třetí, je to práce s mimořádně chytrými lidmi, ať už na straně zákazníků, anebo vlastních spolupracovníků.  

To vše ovšem platí v principu pro jakoukoli poradenskou firmu. My bychom se však chtěli odlišit – zejména ve srovnání s Velkou čtyřkou – přátelskou, otevřenou a snad mohu říci „nekorporátní“ kulturou při srovnatelné velikosti obratu a stejné nebo vyšší kvalitě služeb a současně také demonstrací toho, že naše poradenství dokážeme uplatňovat ve vlastní praxi. Založili jsme proto například investiční fond, kde jsme dokázali peníze investorů zhodnotit za šest let skoro o 100 %.        

Věnujete se zejména poradenství a optimalizačním projektům v oblasti organizace a řízení. Jakým nejčastějším a největším problémům čelí v současnosti nejvíce firmy? 

Po pravdě řečeno, v posledních dvou nebo třech letech se už nejvíce věnuji budování skupiny Moore Czech Republic, což však bez velké nadsázky je také optimalizační projekt. Během krátké doby skupina značně vyrostla, organicky i akvizičně (mimochodem během 4 let se jednalo o nákup více než 20 společností), teď je třeba ji celkově uspořádat, dokončit integraci akvírovaných firem, nastavit systém řízení a samozřejmě též vytyčit rozvojovou strategii.

V posledních 10 letech vedete tým corporate finance, který patří k nejúspěšnějším na tuzemském trhu. Co je podstatou úspěchu? 

Jak jsem už zmiňoval, dnes se zaměřuji na skupinu jako takovou a vedení týmu corporate finance jsem předal kolegovi. Nicméně si stále zachovávám kontakty se zákazníky a podílím se na řešení projektů v dané oblasti. Úspěch je zde dán dvěma faktory. Prvním z nich je určitá neústupnost a trpělivost při hledání řešení ať už pro prodávající, anebo pro investory, i když to může někdy zabrat i několik let. Druhým je pak kreativita a nápaditost s jakou hledáme originální propojení a synergické efekty v každé transakci.

Moore Czech Republic je součástí jedné z největších mezinárodních auditorských
a poradenských sítí Moore Global Network Limited. Co to pro vás znamená? 

Účast ve velké mezinárodní síti považuji pro firmu našeho typu za nezbytnost, a to hned z několika důvodů. Za prvé, je to pro naše klienty významná garance kvality, jinak bychom se totiž ani nemohli stát členskou firmou takové sítě. Za druhé, máme možnost využívat spolupráce dalších členských firem ve většině zemí světa, a podporovat tak klienty v jejich mezinárodních aktivitách. Za třetí, jedná se o důležitý zdroj zakázek, tedy referovaných projektů zejména v oblasti auditu nebo corporate finance. Za čtvrté, máme přístup k metodikám, referencím a dalšímu kvalitnímu know-how z celého světa. A konečně za páté, mezinárodní prostředí, ve kterém se pohybujeme, je atraktivní i pro získávání a motivaci špičkových pracovníků.   

Moore Global Network Ltd. působí ve více jak 110 zemích světa. S jakými problémy se potýkají firmy a management ve světě? Řeší podobné problémy? 

Z našeho pohledu profesionální poradenské firmy lze říci, že klienti řeší spolu s námi obdobné problémy, nezávisle na konkrétní zemi. Rozdíly jsou spíše v relativní váze jednotlivých činností z našeho portfolia služeb. V oblasti auditu, v outsourcingu účetnictví, v daňovém či právním poradenství významné diference nejsou, spíše naopak, naším úkolem je zajistit vysoký standard kvality nezávisle na regionu. Větší rozdíly najdeme např. v daňovém nebo právním poradenství a nejvýznamnější pak v manažerském poradenství a corporate finance. 

V tom ostatně spočívá také obrovská přednost velkých poradenských sítí jako je naše. Dokážeme efektivně sdílet a přenášet znalosti a zkušenosti mezi různými zeměmi a regiony a využívat je ve prospěch lokálních klientů.

Zabýváte se také poradenstvím v oblasti strategického řízení podniků, fúzí a akvizic. Je stále zájem zahraničních investorů o Českou republiku? Jak se mění v průběhu let zájem investorů? 

Zájem o investice v České republice sice stále je, ale ve srovnání i s minulým desetiletím se výrazně mění jeho struktura. Velkých finančních či výrobních společností je už na prodej relativně málo, atraktivita středních a menších firem (s obratem řádově ve stovkách milionů korun) je z hlediska zahraničních investorů omezená, a to čistě z pragmatických důvodů. Transakční náklady či postakviziční operace totiž neklesají lineárně s velikostí transakce, a investorům se tak snižuje relativní výkonnost investice. Bohužel, právě takových firem je i díky probíhající generační výměně nabízeno nejvíce. 

Zahraniční investoři se pak v principu koncentrují na dvě oblasti. Jednak jsou to technologické firmy s mezinárodním dosahem (včetně některých startupů), jednak výrobní či obchodní firmy se synergiemi vůči ostatním aktivitám investora. V obou uvedených oblastech se jedná převážně o strategické investory, anebo o investory finanční, kteří však budují interní skupiny firem s významným strategickým propojením.  

Je dostatek kvalitních českých investorů s dostatečným českým kapitálem? 

Je a stále jich přibývá. Jedná se nejen o klasické finanční nebo strategické investory, ale také o původní majitele firem, které prodali, a nyní se po několika letech – nebo také několika měsících – odpočinku rozhodli vstoupit znovu do aktivního byznysu. 

Specifickým rysem investorů v České republice a střední Evropě vůbec je transformace původních finančních investorů ve strategické, kteří postupně vytvářejí a dále rozvíjejí velké průmyslové skupiny s vnitřními vazbami, synergiemi a logikou růstu. Právě takové skupiny považuji za nejatraktivnější z pohledu finanční síly, znalosti odvětví a současně profesionality postupu.

Na druhé straně mohu s potěšením konstatovat, že velká poptávka investorů se velmi dobře setkává i nabídkou zajímavých firem, většinou středních či větších. Zde se výrazně odráží generační výměna v majitelských strukturách, kdy „otci zakladatelé“ se snaží neúspěšně najít pokračovatele v rodině. V poslední době je impulsem k prodeji též vládní konsolidační baliček, který mění zdanění výnosů z prodeje firem pro fyzické osoby.  

V současnosti se hodně investuje do startupů? O jaké obory a technologie je největší zájem?

Investice do startupů jsou velmi specifickým oborem, který vyžaduje také velmi specifické postupy a metody, jakož i přístupy k riziku. Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost úspěchu nějakého startupu se pohybuje pod 10 %, nekvalifikovaný či jednorázový investor se s největší pravděpodobností spálí. Úspěch mohou mít snad ti, kteří ztrátu z devíti neúspěšných projektů dokážou kompenzovat ziskem z toho desátého. Je přitom otázkou, zda a do jaké míry bude i takový startup dlouhodobě úspěšný, anebo se jedná jen o marketingem nadopovanou kometu.

Obecně mi nepřipadá, že by Česká republika byla právě rájem pro startupy. Nejde jen o konzervativnost investorů, ale také o obtížný přístup na skutečně zajímavé trhy, kde navíc nelze ani počítat s významnější podporou státu a jeho programů. Pokud už nějaký startup (a jeho investor) uspěje, jedná se většinou o dílčí technologická řešení např. v oblasti e-commerce, sociálních sítí nebo aplikace umělé inteligence.

Jaká je podle vás kvalitní firma? Jak se kvalita firem a managementu změnila po covidu, krizi a inflaci? 

Dle mého názoru je firma tak kvalitní, jak je kvalitní její management. V tomto smyslu tuzemské firmy (alespoň ty střední a větší) v posledních obtížných letech v podstatě obstály. Problémem je, že pod tíhou řešení operativních problémů trochu zapomněly na dlouhodobější rozvoj a tento deficit ještě zdaleka nedohnaly. 

Jak jsem už uváděl, postcovidová deglobalizace nám poněkud pomohla zpětným přesunem části aktivit zpět do Evropy, ale odstup vůči technologické špičce se tak spíše prohlubuje. Obávám se přitom, že zejména oslabení ekonomiky Německa a současně též automobilového průmyslu, což jsou dva klíčové faktory působící na naši ekonomiku, opět vrhnou management řady firem do operativy.   

Byl zásah státu v době krize podle vás rychlý a správný?

Na to není jednoduchá a jednoznačná odpověď. Pokud máte na mysli krizi „covidovou“, z pohledu ekonoma šlo o chaos „non plus ultra“, který díky nesmyslnému vyhazování peněz vedl k vysoké inflaci. Tu ČNB zvládla poměrně dobře, aniž by zaškrtila ekonomiku zbytečně vysokými úroky. Krize energetická, spojená s válkou na Ukrajině, byla řešena vcelku správnými kroky, ovšem realizovanými se zbytečným zpožděním. To se ostatně týká i konsolidačního balíčku a dalších opatření vlády k nastartování ekonomického růstu a snížení deficitu státního rozpočtu. Vím, že jsem to obrovsky zjednodušil, ale jinak by šlo o diskusi na dlouhé hodiny.

Je pro firmy dnes krize zároveň příležitostí? Čekají nás v dohledné době nové černé labutě?

Samozřejmě, to platilo vždy a platit bude, ostatně jedná se v podstatě „jen“ o známý ekonomický cyklus, byť čas od času ovlivněný nějakým specifickým vlivem, tedy třeba vámi zmiňovanou metaforickou „černou labutí“. 

I když nechám stranou poradenské firmy, které mají práci jak v dobách krize, tak i v časech růstu (s určitou nadsázkou lze říci, že podle fáze ekonomického cyklu radí buď se snižováním nákladů, anebo s rozvojovou strategií), vznik nových příležitostí lze krásně demonstrovat třeba na raketovém růstu e-commerce v dobách covidu, anebo na rozvoji technologií obnovitelných zdrojů po vypuknutí války na Ukrajině.

Mají dnes firmy dostatek financí na investice a změnu v technologické firmy?

Myslím, že v České republice jsme v poslední době svědky zvláštního – a ne právě pozitivního – jevu. Dostatek financí na změny mají totiž firmy, které o to vlastně ani o přeměnu v technologické lídry nijak zvlášť nestojí. Poněkud paradoxně vydělávají velmi dobře na činnostech, které sice nevyústí v originální produkt, ale jejich klient je ochoten dobře zaplatit za kvalitní, včasnou a pružnou práci „dle cizí dokumentace“. Česká republika se tak stále více dostává do pozice dodavatele druhého nebo třetího řádu, který v důsledku deglobalizace sice zatím má vcelku slušnou ekonomiku, ale je to jen krátkodobé. Dlouhodobě tak vzniká riziko zaostávání nejen vůči západním ekonomikám, ale také vůči rychle rostoucím asijským zemím.   

Budou se v budoucnu dělat audity s pomocí umělé inteligence? 

V případě běžných auditů účetnictví už nemusíme hovořit v budoucím čase. Umělá inteligence se již dnes využívá ve většině velkých auditorských firem, a to zejména pro sběr, třídění a vyhodnocování dat, včetně identifikace souvislostí a kauzalit. Do značné míry dokáže identifikovat nestandardnosti a jejich příčiny, ovšem zatím je stále třeba zapojení člověka. 

S ohledem na skutečnost, že provádění auditu účetnictví je přísně regulovanou činností, přinejmenším v otázce finální odpovědnosti za jeho výsledky, bude ještě dlouho osoba auditora nenahraditelná. Na druhé straně však umělá inteligence umožní redukovat celkové personální náklady (nejen) na audit, a současně tak dovolí kompenzovat stále významnější nedostatek odborných kapacit v dané oblasti.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Petrem Kymličkou

Autor: Renáta Lucková 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama