Aktuálně:

Devět z deseti Čechů platí pravidelně hotovostí, v počtu bankomatů zaostáváme 

19.01.2023, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Devět z deseti Čechů platí pravidelně hotovostí, v počtu bankomatů zaostáváme 

S koncem loňského roku nastal definitivní konec elektronické evidence služeb (EET). Nastane hromadný exodus restaurací zpátky k hotovosti? Podle expertů je právě menší ochota podnikatelů přijímat platební karty na dohled. A pokud je budou přijímat, karetní poplatky přejdou na zákazníka – dosud je totiž převážně platí banka nebo obchodník, u kterého člověk nakupuje. 

Velká bankomatová síť, především v malých obcích, stále chybí. To potvrzuje i aktuální výzkum společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet. Podle něj by až polovina osob uvítala více bankomatů v místech, kde se pohybují nebo žijí.

Jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích vůbec zvažovali bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení EET, a tím i vynucený krok směrem k určité úrovni digitalizace. Obraty v těchto podnicích nebývají velké a poplatky za platební terminály a jednorázové zařízení EET pokladen mohly být až devastační.

Poplatky za platbu kartou se přenášejí na zákazníky

„Digitální platby nejsou bez poplatků. Poplatky se platí při každé transakci a jdou karetním společnostem. Někdy to uživatel nepozná, protože tyto poplatky na sebe bere banka nebo obchodník. Ale trendem dle mého názoru bude, a můžeme to vidět i na případu největšího e-shopu u nás, že při nákupu zboží na firmu tyto poplatky při platbě kartou už uhradí zákazník. Protože proč by si měl obchodník ukrajovat z marže jenom kvůli tomu, že přijímá karty?“ komentuje situaci Ondřej Kozák, výkonný ředitel společnosti Euronet ČR. 

Frekvence výběrů každoročně stoupá

Ač by se na první pohled mohlo zdát, že hotovosti již dávno odzvonilo, opak je pravdou. Čtvrtina Čechů stále nedá na hotovost dopustit a vyloženě ji preferuje před platbou kartou. Ve věkové kategorii 30 až 44 let je to dokonce třetina. Podle průzkumu denně využívá platbu v hotovosti 1 ze 4 lidí, z nich 30 % mužů, ale pouze 19 % žen. V minimálně týdenní frekvenci se jedná až o 89 % lidí.

„Podle našich dat vidíme, že lidé využívají dennodenně ke svým platbám hotovost. Každý den se uskuteční přes 6 500 výběrů z Euronet bankomatů, kterých je 650 po celé České republice. Mimo Prahu dokonce dochází k výběrům hotovosti ještě ve větší frekvenci než před pandemií. Větší potřebu hotovosti značí i to, že průměrná výše částek, které lidé vybírají, roste. Letos se vyšplhala až na 5000 korun,“ doplňuje Kozák.

Platební terminály nejsou standardem 

Hlavní důvod, proč lidé platí hotově, nepřekvapí – obchodníci platbu kartou nepřijímají. Pro 30 % z nich bývá důvodem také potřeba rozměnit si. Načež každý pátý člověk platí ze zvyku nebo má rád větší kontrolu nad svými financemi. Nejčastěji spontánně uváděným důvodem je platba drobné částky, někdy spojovaná s poplatky za platbu kartou. 

„V malých městech platba kartou stále není standardem. Restauracím ani službám se nevyplatí si platební terminály pořizovat a zákazníci musí disponovat hotovostí. Bankomatů je ale stále minimum a obyvatelé musí dojíždět do větších měst. To stojí jak čas, tak dodatečné náklady,“ komentuje Ondřej Kozák. 

Výběrové alternativy nejsou trvalým řešením

Často uváděnou alternativou k výběrům z bankomatu je výběr hotovosti u kasy v místním obchůdku. Ovšem samotné uchovávání hotovosti má řadu háčků, které by málokterý obchodník zvládl akceptovat.

Kozák říká: „Bankomat musí splňovat přísná kritéria na bezpečnost, ať už při jeho plnění hotovostí, nebo při provozu. Když to zjednoduším, musí vydržet výbuch, a pokud se i přesto zloděj dostane k penězům, musí je znehodnotit. Všechna tato rizika bere Euronet na sebe. Nedokážu si představit, že bychom ručili za jakéhokoliv obchodníka.“

Hotovost není zadarmo

Ovšem právě z důvodu bezpečnosti a údržby je ekonomika bankomatů nákladná. I proto se větším bankám nevyplatí bankomaty do především menších obcí umístit. Přitom právě tam jsou nejpotřebnější. Situaci s chybějícím bankomatem obyvatelé obcí řeší zbytečným dojížděním.

„Je důležité si uvědomit, že hotovost a její dostupnost není zadarmo. Většinová společnost má dojem, že je to garantovaná služba zdarma. Ekonomika bankomatů je ale nákladná: nákup zařízení včetně moderních zabezpečovacích prvků, jeho údržba, platba nájmů, doplňování hotovosti, čištění nebo servis. Zpracování transakcí probíhá přes karetní společnosti (nejčastěji VISA a Mastercard), které určují poplatkovou politiku za výběry nebo vklady z bankomatů. Samotný provozovatel bankomatu má jenom velmi omezené možnosti, jak své příjmy ovlivnit,“ dodává Kozák.

Třetina Čechů nemá kde si vybrat 

Nedostupnost hotovosti potvrzují i výsledky průzkumu, podle kterého by 50 % Čechů uvítalo více bankomatů v místech, kde se pohybují. Největší zájem je v obcích do jednoho tisíce obyvatel. Třetina Čechů se potýká s problémem, že potřebují hotovost, ale nemají si ji kde vybrat.

„S inflací, rostoucími cenami za energie, ale hlavně cenami za pohonné hmoty se prodraží i cesta za hotovostí. Při dnešní ceně benzínu a například 12 kilometrech dojezdu, nemluvě o dalším poplatku za výběr, pokud se jedná o jinou banku, než u které máme založený účet, se cena za výběr mnohonásobně zvýší,“ komentuje situaci Kozák.

Podle průzkumu by až polovina Čechů uvítala více bankomatů ve svém okolí. Největší zájem, a to 68 %, je v obcích do jednoho tisíce obyvatel. Více než polovina dotázaných chce alespoň občas nakoupit v obchodě nebo službách, kde berou pouze hotovost.

Celých 31 % lidí ale uvedlo, že má bankomat velmi daleko od bydliště. Nepřekvapí, že nejhorší dostupnost uvedli respondenti z malých obcí do tisíce obyvatel. V pěší vzdálenosti zde bankomat má pouze 14 % lidí. V obcích s 1 až 5 tisíci obyvateli má bankomat v pěší vzdálenosti už 41 % lidí. 

„V obcích do tisíce obyvatel se do situace, kdy si nemají kde vybrat, alespoň občas dostává více než 53 % lidí. Snažíme se poskytnout právě malým obcím možnost umístění bankomatů s poplatky za výběr podle smlouvy s jejich bankou,“ doplňuje Ondřej Kozák.

Bohužel bankomatová síť v Česku stále chybí, a ač by se mohlo zdát, že se rozvíjí doba digitální, každý by měl mít právo platit i hotovostí.

Foto: Pixabay

Zdroj: ABBA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.