Aktuálně:

NKÚ: Rozpočet je špatně připraven na případnou recesi

16.09.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
NKÚ: Rozpočet je špatně připraven na případnou recesi

Státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety.

I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky. Příčinou jsou stále se zvyšující povinné a obdobné výdaje rozpočtu i vliv silné závislosti na plnění daňový příjmů, které reagují citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí to odmítlo.
Úřad ve svém stanovisku píše, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu loni vzrostly na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích. NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.
Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké ‚povinné‘ výdaje,“ varuje NKÚ. Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.
V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU,“ uvedlo v reakci ministerstvo financí. Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle MF dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.
Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje. „Ministerstvo financí přitom dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu,“ sdělil tiskový odbor ministerstva ČTK.
NKÚ připomíná situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy. Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle NKÚ propadl až na 220 miliard korun.
Ve zprávě také stojí, že loni se opět opakoval vysoký rozdíl mezi plánovaným a skutečným výsledkem hospodaření státního rozpočtu. Zatímco plán předpokládal schodek 50 miliard, rozpočet skončil v přebytku téměř tří miliard. Podíl výdajů na investice na celkových výdajích loni sice vzrostl na 8,3 procenta, ale nedosáhl na deset procent, jako tomu bylo v době ekonomické recese.
Prezident NKÚ Miloslav Kala však ocenil, že česká ekonomika si loni dokázala udržet tříprocentní růst. Ocenil, že rozpočet skončil v přebytku, i to, že celkové příjmy státu loni meziročně vzrostly. Dodal, že příjmy státu jsou stále silně závislé na přímých daních, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení. „Taková závislost může být do budoucna riziková, zejména pokud přijde ekonomické ochlazení,“ napsal.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.