Aktuálně:

Experti: Za vysokým počtem exekucí je neúměrné navyšování dluhů

26.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Experti: Za vysokým počtem exekucí je neúměrné navyšování dluhů

Příčinou vysokého počtu Čechů v exekuci, kterých je přes 820 tisíc, bylo zejména neúměrné navyšování původních dluhů.

K tomu docházelo kvůli vysokým odměnám advokátů, nadužívání rozhodčích doložek či nedostatečné regulaci poskytování spotřebitelských úvěrů. Shodli se na tom odborníci na sympoziu Exekuce v Česku, které včera pořádala Česká asociace věřitelů. Na to, jakým způsobem současné fungování exekucí upravit, se ale názory liší.

Jsem rád, že se odborníci z řad zákonodárců i právnického stavu shodli na tom, že i nadále musí platit pravidlo, že dluhy se mají platit. Značná shoda panovala také na pojmenování příčin současného vysokého počtu předlužených českých občanů a potřebě tento problém co nejdříve vyřešit,“ komentoval závěry akce prezident asociace Pavel Staněk.
Ředitelka legislativního odboru ministerstva spravedlnosti Pavla Belloňová zopakovala, že ministerstvo i nadále vidí řešení zejména ve slučování exekucí podle principu jeden dlužník – jeden exekutor. V rámci přípravy komplexní novely pak počítá také se zavedením povinných záloh na náklady exekuce, které by věřitelé museli skládat před jejím zahájením, a s automatickým zastavováním bezvýsledných exekucí.
Spojování exekučních řízení vedených na jednoho dlužníka u jednoho exekutora podpořila také poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), která by tohoto cíle na rozdíl od ministerstva chtěla dosáhnout prosazením tzv. exekutorské teritoriality. Ta by v praxi znamenala, že by si věřitel již nemohl vybrat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky, ten by mu byl přidělován podle místa trvalého bydliště dlužníka. Tuto změnu dlouhodobě prosazuje i Exekutorská komora ČR.
Nesouhlasí s ní naopak zástupci věřitelů. „Přínosy zavedení exekutorské teritoriality by pro dlužníky byly naprosto minimální, naopak zásah do práv věřitelů obrovský. Analýzy Ministerstva spravedlnosti ČR i VŠE v minulosti jasně potvrdily, že by její prosazení vedlo k výraznému poklesu vymahatelnosti práva,“ podotkl Staněk.
Předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Poslanecké sněmovny Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil na stále nevyřešený problém exekucí, které byly zahajovány na základě sporné praxe rozhodčích nálezů, jež v mnoha případech potvrzovaly vymáhání i takových dluhů, u nichž náklady a sankce převyšovaly původní jistinu. „Dluhy se mají plnit a na počátku každé exekuce je nezaplacený dluh. Ale náklady na vymáhání a sankce musejí mít spravedlivý limit,“ dodal.
Zástupkyně Poradny při finanční tísni, která se dlouhodobě věnuje pomoci předluženým osobám, Alena Doubková by uvítala zejména zavedení tzv. chráněného účtu. „Zabránilo by to tomu, aby dlužníci po určitou dobu zůstávali úplně bez peněz. Zároveň by je to nemotivovalo k tomu, aby utíkali do šedé zóny ekonomiky,“ vysvětlila.
Insolvenční správkyně Jarmila Veselá poukázala na to, že řešení dluhových pastí by od 1. června měla nabídnout novela insolvenčního zákona, která zpřístupní oddlužení více lidem.
Ministerstvo spravedlnosti připravuje komplexní úpravu exekučního řádu, další návrh jeho novelizace předložili již v minulém roce Piráti. Cílem projednávaných změn je snížit počet předlužených osob, na které je vedena exekuce, a pomoct jim v návratu do normálního života.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.