Aktuálně:

ČR a další země odmítly volnější pravidla domácího pálení

19.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČR a další země odmítly volnější pravidla domácího pálení

Země Evropské unie se opět neshodly na plánu předsednického Rumunska, které chtělo uvolnit daňová pravidla pro domácí pálení alkoholu.

Kromě jiných zemí byla proti – stejně jako už v březnu – také Česká republika, potvrdila ministryně financí Alena Schillerová.
Rumunský ministr financí Eugen Teodorovici na tiskové konferenci po jednání neskrýval rozladění z krachu plánu, který byl pro Bukurešť kvůli rozšířené domácí tradici velmi důležitý. O daňových záležitostech země rozhodují jednomyslně a podle ministra se dnes jejich postoje velmi lišily.
Dokážete si určitě představit mé zklamání, že jsme ani dnes neviděli žádný pružný přístup členských zemí,“ podotkl Teodorovici. Zdůraznil, že rumunský návrh byl daleko širší a kromě jiného měl zmírnit administrativní zátěž malých a středních výrobců alkoholu. „Jsme přesvědčeni, že nepoškozuje vnitřní trh a zároveň chrání národní tradice a zvláštnosti,“ upozornil. Rumuni předpokládali, že by bylo bez zaplacení spotřební daně pro osobní potřebu doma možné vypálit až 100 litrů alkoholu.
Ne. Můj postoj zůstal neměnný,“ řekla ČTK a Českému rozhlasu Schillerová. Pro Česko je to podle ní velmi citlivé téma také kvůli takzvané metanolové aféře, která v roce 2012 stála život několik lidí. „My uděláme vše pro to, abychom uchránili zdraví našich obyvatel,“ řekla ministryně.
K českému odmítavému postoji vůči rumunskému zájmu o výjimku se podle ní připojila řada dalších států unie, včetně třeba Švédska, Francie či Španělska. „Odpor byl tak velký, že nevidím moc prostor pro to, že by se to mohlo někam posunout,“ upozornila Schillerová.
Česko má podle ní funkční systém takzvaných „pěstitelských pálenic“, kde si lidé mohou bez obav o zdraví nechat své ovoce vypálit s daňovou úlevou a omezením na maximálně 30 litrů stoprocentního alkoholu. „Je tam měření, podléhá to kontrole celní správy,“ připomněla Schillerová.
Musím říct, že pro Maďarsko a Rumunsko bylo toto téma zcela zásadní, protože mají takovou tradici. Žádali vyšší kvóty na daňové zvýhodnění u spotřební daně, požadovali to pro množství sta litrů. Teď se bavíme o kompromisu do 50 litrů,“ řekl novinářům slovenský ministr financí Ladislav Kamenický, pro kterého bylo čtvrteční a dnešní jednání v Bruselu premiérou. Téma pro Slovensko podle něj není tak významné jako pro některé další země.
České ministerstvo financí také varovalo, že kvůli takovému osvobození od daně by státní rozpočet zaznamenal ztrátu v odhadované výši až půl miliardy korun. Zároveň by to vedlo k úbytku prodejů lihovin a destilátů v komerčních zařízeních a spolu s tím nižší inkaso spotřebních daní, přičemž není možné opomenout ani přeshraniční dopady takového kroku.
Slovenský ministr Kamenický připomněl, že Bratislavu na normě zajímalo především osvobození od daně pro doplňky potravin, které obsahují alkohol, a tuto věc se jí prosadit podařilo.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?