Stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti, ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií
, sociální bydlení či dopravu. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok, ve které hodnotí fungování České republiky. Na malé výkonnosti celé státní správy se podle kontrolorů podepisuje stávající struktura a procesy. I když stát investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká, uvedl NKÚ. Reakci úřadu vlády ČTK zjišťuje.
„První podmínkou pro to, abychom našli řešení, je uvědomit si závažnost situace. Máme – zasukovaný – stát, který neumí řadě problémů čelit. Je třeba vyhodnotit nezbytnost a účinnost vládní regulace. Měli bychom se podívat také na právní rámec a jeho efektivitu při řešení sporů, koncipovat vládní intervence s ohledem na poměr nákladů a výnosů,“ sdělil prezident NKÚ Miloslav Kala.
Potřebné reformy se podle kontrolorů v řadě oblastí stále oddalují. Například na splnění daňových povinností potřebují firmy v ČR o 40 procent více času, než je průměr zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu, a to 230 hodin. Některá opatření zavedená státem v rámci boje proti daňovým únikům administrativní zátěž naopak zvýšila.
Česko také podle NKÚ významně zaostává v rozvoji on-line služeb státu. Nedaří se napravit situaci v oblasti informačních technologií, což digitalizaci státu nejen prodlužuje, ale také prodražuje. „Řízení této oblasti postrádá koncepci, chybí personální kapacity a stát je často závislý na externích dodavatelích,“ upozornil NKÚ. Míra on-line kontaktu mezi orgány veřejné moci a občany je podle Evropské komise jedna z nejnižších v EU, ČR je na 22. místě.
Dlouhodobě se nedaří změnit také situaci v rozvoji infrastruktury, ať už jde o výstavbu silnic nebo dopravu na železnici. To má přitom podle kontrolorů negativní dopad i na konkurenceschopnost země. Podle zprávy Světového ekonomického fóra z loňského roku je ČR v kvalitě silnic na 68. pozici ze 140 zemí, v EU obsadila 23. místo. Zatímco v některých sousedních zemích trvá příprava výstavby infrastrukturních staveb pět let, v ČR je to i 13 a více let. „Investoři se potýkají s množstvím nekoordinovaných právních předpisů, úředníci jsou motivováni k extenzivnímu výkladu zákona a proces projednávání se neustále řetězí,“ míní NKÚ.
Stát by měl podle kontrolorů také lépe plnit svou roli, pokud jde o bytovou politiku a definovat sociální bydlení. Do podpory bydlení stát v letech 1997 až 2017 investoval 232 miliard korun, přesto NKÚ zjistil, že v některých oblastech se situace zhoršovala. Roste například počet sociálně vyloučených lokalit i počet obyvatel v nich. Podle NKÚ přitom hrozí, že dostupnost bydlení pro různě ohrožené skupiny obyvatel se bude nadále zhoršovat.
Nemalé prostředky investuje stát také do zlepšení životního prostředí. „Ale ani tady neplní cíle, které si sám stanovil,“ podotkli kontroloři. Například tempo, jakým se snižuje objem hlavních škodlivých látek v ovzduší, se spíše zpomaluje. Plnit své cíle stát podle kontrolorů nezvládá ani v úsporách energie. Je přitom zemí s třetí největší energetickou náročností v EU, která je více než dvojnásobná oproti průměru. „I přes investované prostředky, ale do roku 2017 splnila ČR jen jedno procento z úspor plánovaných do roku 2020,“ uvedl NKÚ.
ČTK