Aktuálně:

První převod bytů v rodinných domech asi bude bez daně z nabytí

10.03.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
První převod bytů v rodinných domech asi bude bez daně z nabytí

První prodej bytů v rodinných domech bude zřejmě osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí.

Novelu zákonného opatření Senátu z roku 2013 schválila Sněmovna. Předložil ji poslanec vládního hnutí ANO Karel Rais. Nyní ji dostane k projednání Senát. Sněmovna odmítla zrušení daně z nabytí, jak navrhovala ODS, odmítla i další úpravy například na snížení sazby daně.

Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji platil prodávající a kupující byl v pozici ručitele. Raisův návrh na vynětí prvního převodu bytů v rodinných domech již dříve podpořila vláda. Také sněmovní rozpočtový výbor ho doporučil schválit.
Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Poslanec Rais argumentuje například tím, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech.
Prodávajícím se pak podle něj v těchto domech lépe prodávají bytové jednotky než vlastnický podíl, navíc za tři prodané bytové jednotky může prodávající získat více peněz než za celý dům. Hrubý dopad svého návrhu na státní rozpočet odhadl na 85 až 100 milionů korun ročně.
Občanští demokraté daň z nabytí nemovité věci dlouhodobě kritizují. Jeden jejich návrh na zrušení daně z nabytí zamítla Sněmovna již loni v lednu. Poslanec ODS Vojtěch Munzar, který aktuální pozměňovací návrh na zrušení zákonného opatření předložil, alternativně navrhoval také snížit sazbu daně na jedno, dvě, nebo tři procenta. ODS svůj návrh na zrušení zákonného opatření Senátu z roku 2013 ve svém předchozím pokusu zdůvodňovala tím, že by stát ušetřil peníze za správu daně a navíc by to snížilo náklady na pořízení nemovitostí, protože daň z nabytí od roku 2016 platí kupující.
Piráti chtěli prostřednictvím Raisovy novely vložit do zákona svůj návrh, který by zavedl sníženou dvouprocentní sazbu daně z nabytí u nemovitostí s cenou do čtyř milionů korun. U nemovitostí o vyšší ceně by se dvě procenta platila ze dvou milionů a čtyři procenta z částky nad dva miliony.
Sněmovna to ale neschválila, stejně jako další pirátský návrh na prodloužení lhůty pro podávání daňového přiznání k dani z nabytí o tři měsíce. Tím by se také o stejnou dobu prodloužil termín splatnosti daně z nabytí.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.