Podnikání jen pro zisk už není cool, chci dělat něco i pro společnost (II)

Dokončení rozhovoru s FILIPEM MOLČANEM, zakladatelem vývojářského studia Good Sailors.
Je mnohem těžší začít startup v ČR oproti USA? Co byste rád poradil začínajícím startupistům, jak začít podnikat, čeho se vyvarovat a kde hledat případnou pomoc?
Nemyslím si, že začít u nás je těžší, záleží na konkrétním nápadu. V USA máte jednu obrovskou výhodu – velký trh. U nás, pokud se vám podaří oslovit 10 procent populace, tak máte milion lidí. Když se vám tohle podaří v USA, máte jich 32 milionů. To je největší rozdíl.
Myslím si, že je potřeba dělat něco, co vás bude naplňovat dlouhodobě a nepodnikat jen pro peníze. Podnikání jen pro zisk už není cool, žijeme v době, kdy bychom se měli snažit dělat něco i pro společnost kolem nás. Před pár lety muselo být všechno úspěšné globální, dnes si myslím, že se dají dělat skvělé věci i na lokální úrovni.
Existuje spousta možností, jak dnes začít, pomáhám třeba akcelerátoru Starit, který nedávno představila ČSOB – snaží se podporovat rozumné podnikání. Cílem není získat hromady peněz od investorů, ale pomoci rozjet podnikání, které bude co nejdříve v zisku a bude dlouhodobě udržitelné. K tomu vám dají prostory, mentory a know-how ostřílených finančníků a podnikatelů.
Jak jste začínal se svými startupy vy? Pomohl vám někdo ve vašich začátcích podnikání?
Na úplném začátku to nebyl nikdo. A to mi vlastně pomohlo. Nedostal jsem od nikoho ani korunu na rozjezd, takže to muselo všechno fungovat hned od začátku. A to byla skvělá škola. Pak jsem potkal spoustu skvělých lidí, díky kterým jsem se dostal tam, kam jsem se dostat chtěl. Přinesli první klienty nebo pomohli finančně právě proto, abych mohl vyrazit do Silicon Valley. Když tak nad tím přemýšlím, mám hrozné štěstí na kolegy v podnikání.
Společnost Good Sailors, kterou jste založil, umožňuje handicapovaným dělat smysluplnou práci. Proč jste se začal věnovat právě handicapovaným? V čem spočívá vaše spolupráce s nimi?
Teď by se mi líbilo říct, že to byl tak skvělý nápad a že jsem prostě chtěl pomáhat, ale je to trochu jinak. Spolumajitelka v Good Sailors se provdala za vývojáře na vozíku, dnes našeho CTO, a nás nějak napadlo, že by nemuselo být špatné zaměstnávat handicapované vývojáře. Budeme dělat skvělý software a ještě pomůžeme společnosti. Dnes zaměstnáváme 30 lidí, z nichž 80 procent jsou lidé s nějakým handicapem. Dodáváme software startupům, rodinným firmám i korporacím.
Ačkoliv zaměstnáváte handicapované, jste soběstační a díky tomu financujete také další projekty jako například Disway – celosvětovou sociální síť pro handicapované cestovatele. Podporujete i další projekty?
Naším heslem je smysluplná práce pro handicapované, kdy smysluplná znamená, že to není charita, ale byznysově to funguje. Před pár lety třeba přišlo pár kolegů s tím, že by bylo fajn založit umělecké barvířské studio pro figurky hry Warhammer. Chvilku jsme si ťukali na čelo – kdo by si chtěl za tisíce dolarů nechat barvit vojáčky? Ale zkusili jsme to. Dnes máme malou dílnu a barvíme pro hráče z celého světa.
Kromě podnikání se věnujete i mnoha dalším činnostem, jste dokonce i dobrovolným strážcem národního parku. Jak to všechno stíháte? Máte čas někdy odpočívat?
Ono to tak vypadá, ale není to tak hrozné. Já se snažím dodržovat jediný princip – spojovat příjemné s užitečným. Když dělat byznys, tak pomáhat lidem. Když už chodím ven, tak si vezmu uniformu, pejska a třeba sbírám odpadky v národním parku, nebo pomáhám zbloudilým turistům v žabkách zjistit, že jdou už půl dne úplně jiným směrem, než si mysleli (smích).
Ve vašem poměrně mladém věku jste toho již hodně dosáhl. Máte nějaký svůj sen, co byste si chtěl ještě splnit?
Před lety jsem si někde přečetl, že je dobré si udělat takové malé cvičení: napsat si 10 věcí, které chcete stihnout, když za týden umřete. A pak si napsat 100 věcí, které chcete stihnout, když umřete za rok. A když vám pak z takového seznamu ty věci nemizí, nežijete tak, jak chcete. Tenhle seznam opravdu mám a už toho tam moc není. Takže teď je mým jediným snem, aby vše vydrželo co nejdéle tak, jak to teď je.
Děkuji za rozhovor.